Aktuálně:

Lidé raději píšou o lásce robotům než partnerům! AI dobývá vztahy

13.10.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Lidé raději píšou o lásce robotům než partnerům! AI dobývá vztahy

V dnešní digitální éře, kdy se láska často rodí na obrazovce, se lidé čím dál více obracejí na umělou inteligenci pro rady o randění a vztazích. Až 60 procent uživatelů seznamovacích aplikací v Evropě využívá AI nástroje pro lepší párování nebo generování konverzací. Tento trend, který se v roce 2025 ještě zesílil, přináší úlevu nesmělým, ale zároveň i otázky o autenticitě našich citů.

Od prvních algoritmů k virtuálním společníkům

V roce 2025 se stává běžnou praxí, že první zprávy na seznamkách jsou generovány pomocí AI, což usnadňuje uživatelům zahájení konverzace. Historie AI v seznamování sahá do 60. let minulého století, kdy bot ELIZA ukázal, jak může stroj napodobovat terapeutický rozhovor. Skutečný průlom přišel v roce 2012 s Tinderem, který zpopularizoval swipovací mechanismus a jednoduché algoritmy pro filtrování partnerů. Dnes už AI zasahuje do seznamování daleko víc. Globální platformy jako Tinder, Hinge nebo Bumble integrují generativní modely, které nejen navrhují páry, ale i optimalizují profily, generují úvodní texty a analyzují komunikaci. V Česku se k tomu přidávají lokální startupy, jako Promethist.ai z ČVUT, které se zaměřují na digitální avatary a pokročilé konverzace, nebo Hitchat.ai s tvorbou virtuálních klonů. Tyto nástroje slouží jako AI chatboti – virtuální společníci, kteří nabízejí emocionální podporu a trénink sociálních důvěryhodností, často 24 hodin denně.

Podle průzkumu společnosti Avast z roku 2024 by 33 procent českých uživatelů online seznamek uvítalo pomoc AI při zahájení konverzace, 30 procent při vylepšování profilu a 29 procent jako seznamovací koučink. Celkově v ČR využívalo generativní AI již 60 procent populace, což je trojnásobný nárůst oproti roku 2023. Online platformy hlásí až 30procentní zvýšení efektivity seznamování díky těmto technologiím, a globálně až 60 procent uživatelů seznamovacích aplikací používá AI pro usnadnění hledání partnera. Důvody? Nedostatek času, rostoucí digitalizace a složitost moderních vztahů, kterou ještě umocnila pandemie.

Co říkají data a experti?

Ale je AI opravdu tou láskou na první klik? Data ukazují na dvojí tvář tohoto trendu. Na jedné straně přináší personalizaci a anonymitu, která snižuje sociální bariéry – ideální pro ty, kteří se cítí trapní v prvním kontaktu. Studie z roku 2025 potvrzují, že AI chatboti mohou zmírnit příznaky úzkosti a deprese v kontextu vztahů – fungují jako první psychologická pomoc. Na druhé straně až třetina uživatelů seznamovacích aplikací v ČR zažila problémy s neautentičností, jako je catfishing – vydávání se za někoho jiného. Důvěra v AI klesá u starších generací. Pravidelně ji využívá jen menší část populace, příležitostně se k ní ale obrací zhruba každý třetí Čech.

Zastánci, včetně vývojářů z firem jako Replika nebo Eva AI, chválí AI jako doplňkový nástroj pro složité komunikace a podporu duševního zdraví. Psychoterapeuti však varují: chybí lidská empatie a hluboké emoční spojení, což může vést k závislosti na stroji a oslabení skutečných vztahů. Další problém představuje algoritmická zaujatost (bias) – AI totiž často přejímá společenské stereotypy, které ovlivňují doporučení partnerů. K tomu přistupují etické otázky ochrany dat a soukromí. V Česku a EU pomáhá nový AI Act z února 2025, který klade důraz na transparentnost a etiku, ale rizika neautentičnosti a ochrany dat zůstávají. Příležitosti pro české firmy jsou zřejmé – od vzdělávání v digitální gramotnosti po vývoj lokálních AI řešení – ale dopady na společnost zahrnují nutnost většího povědomí o těchto technologiích.

Láska v éře AI – kde skončíme?

V budoucnosti se očekává další expanze AI v seznamování, s personalizovanými zkušenostmi a podporou udržování vztahů, včetně integrace do párové terapie jako doplňku lidským službám. Virtuální partneři mohou hrát pozitivní roli v oblasti duševního zdraví, pokud bude zajištěna autenticita a transparentnost. Připravovaný rozšířený AI Act 2030 by měl chránit uživatele před zneužitím a závislostí, ale hranice mezi pomocníkem a náhradou člověka zůstává tenká. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: BBC, Průzkum Avast, .europa.eu, statista.com


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?