V odlehlých vodách Orange Basin u pobřeží Namibie byly objeveny obrovské zásoby ropy, které by mohly změnit tvář této africké země trpící chronickým nedostatkem energie. Odhadovaný objem dosahuje až 11 miliard barelů lehké ropy a 2,2 bilionu kubických stop zemního plynu, což představuje potenciální záchranu pro ekonomiku závislou na dovozech elektřiny.
Historie průzkumu
Namibijská ropná historie je příběhem dlouhého čekání na průlom. První průzkumné vrty sahají až do 20. let 20. století, ale bez větších úspěchů. V 70. letech byl sice objeven plynový zdroj Kudu, který měl přinést revoluci, ale nakonec zůstal nevyužitý kvůli technickým a finančním problémům. Po získání nezávislosti v roce 1990 se situace stabilizovala – vznikla státní společnost NAMCOR a byl přijat Zákon o ropě z roku 1991, který definoval rámec pro investory.
Skutečný průlom však přišel až po roce 2022. Objevy v Orange Basin – Venus, Graff, Jonker a Mopane – změnily realitu. Tato naleziště se nacházejí v ultra-hlubokých vodách, 270 až 290 kilometrů od pobřeží, v hloubkách 2 000 až 3 000 metrů. Lehká ropa, ideální pro výrobu benzínu a nafty, je uložena v křídových pískovcích – ideálních pro moderní těžbu. Podle náměstka ministra Natangwe Itheteho (srpen 2025) jde o skutečně vytěžitelné zásoby. Venus (TotalEnergies) nabízí 700–800 milionů barelů, Graff a Jonker (Shell) 200–300 milionů, zatímco Mopane (Galp Energia) přesahuje 875 milionů barelů s potenciálem až 10 miliard v celém komplexu. Pro zemi, která dováží 60–70 % elektřiny z Jihoafrické republiky, je to zásadní zlom. Na venkově má k elektřině přístup jen třetina obyvatel a sucha omezují výkon vodních elektráren. Výpadky nejsou katastrofické, ale energetická závislost dusí hospodářský růst.
Naděje versus rizika
Co to znamená pro Namibii? Ekonomicky to vypadá slibně. Prognózy Mezinárodního měnového fondu hovoří o růstu HDP o 3,3 až 3,8 procenta letos, bez vlivu těžby – ta by mohla přinést až 7,7 miliardy namibijských dolarů ročně do státní pokladny. První těžba by mohla startovat v roce 2029, s produkcí až 380 tisíc barelů denně do roku 2035. Investice už teď explodují: v prvním čtvrtletí 2025 proudilo do sektoru 13,9 miliardy namibijských dolarů. Klíčoví aktéři jako TotalEnergies, Galp či BW Energy vidí v Namibii nové růstové pole, podobné Guyaně před lety.
Jenže i tento příběh má temnou stránku. Svět zná tzv. „prokletí přírodních zdrojů“ – fenomén, kde bohatství vede ke korupci, nerovnosti a stagnaci, místo růstu. Vláda pod prezidentkou Netumbo Nandi-Ndaitwah a ministryní pro ropu Maggy Shino prosazuje Local Content Policy, aby místní firmy a pracovníci těžili z boomu. Shell se ale v roce 2025 stáhl z některých projektů kvůli technickým výzvám – vysoký obsah plynu a zákaz jeho spalování komplikují deepwater těžbu. Ekologické organizace varují před riziky havárií, které by mohly zničit mořský ekosystém, turistiku a rybolov, hlavní zdroje obživy tisíců Namibijců. Sociální napětí sílí – místní se bojí, že se z ropy stanou peníze pro elity, zatímco obyčejní lidé zůstanou stranou, podobně jako v Nigérii.
Namibie stojí na rozcestí. Buď dokáže přetavit ropný poklad v soběstačnost a prosperitu, nebo se propadne do environmentální a sociální krize. Optimistický scénář vidí export a růst, ale stagnace kvůli regulacím nebo „prokletí zdrojů“ je stejně pravděpodobná. V době globální dekarbonizace bude klíčové spojit fosilní energie s obnovitelnými.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: eleconomista.es, IMF report Namibia