Sardinie, perla Středomoří, se potýká s demografickou zimou – populací, která ubývá jako písek v přesýpacích hodinách. S porodností pouhých 0,91 dítěte na ženu a odlivem mladých lidí hrozí ostrovu vymírání. Regionální vláda však přichází s neobvyklými opatřeními: domy za symbolické euro a měsíční příspěvky až 600 eur. Je to cesta k oživení, nebo jen dočasná náplast na hlubokou ránu?
Od poválečného odlivu k současnému úbytku
Sardinie, s populací okolo 1,6 milionu obyvatel, prožívá hlubokou demografickou zimu – termín označující trvalý pokles populace způsobený nízkou porodností, emigrací a stárnutím. Podle dat Italského statistického úřadu (ISTAT) z roku 2024 ztratila Sardinie více než 8 300 obyvatel, což navazuje na celkový úbytek 88 000 lidí od roku 2016, tedy zhruba 5 % populace. Průměrný věk obyvatel činí 48,8 roku a poměr seniorů nad 65 let k dětem do 15 let je alarmující – na 100 mladých připadá 266 starších.
Tento trend není nový. Po druhé světové válce odešly tisíce Sardinců do kontinentální Itálie či zahraničí hledat práci, což položilo základy vylidňování – procesu, při němž venkovské a horské oblasti ztrácejí obyvatele, což vede k úpadku služeb i hospodářské stagnaci. Dnes se situace prohlubuje: porodnost 0,91 dítěte na ženu je nejnižší v celé Itálii, hluboko pod hranicí 2,1 potřebné pro udržení populace. Malé vesnice jako Ollolai jsou téměř opuštěné a průměrná velikost domácnosti se do roku 2050 očekává jen 1,89 člena. My, Evropané, se na to díváme s obavami – co když podobná „zima“ čeká i náš venkov?
Řešení v praxi: Finanční lákadla a domy za symbolické euro
Regionální vláda Sardinie nereaguje pasivně. Vyčlenila 160 milionů eur na období 2022–2025, aby podpořila malé obce do 3 000 obyvatel. Kdo se sem přestěhuje, může získat měsíční příspěvek 600 eur na novorozené či pěstounské děti, dotaci až 15 000 eur na bydlení a podporu podnikání do 20 000 eur včetně daňových úlev. Tyto finanční pobídky – přímé dotace motivující k přesídlení, zakládání rodin či podnikání – mají oživit místní ekonomiku.
Ještě známější je projekt domů za 1 euro, aktivní v obcích jako Ollolai, Nulvi, Montresta, Bonnanaro, Romana či Sedini. Nejde o žádnou loterii – kupující musí složit kauci, investovat desítky tisíc eur do rekonstrukce a dokončit ji do tří let. Ollolai, průkopník tohoto nápadu nyní cílí i na Američany s upravenými podmínkami, aby přilákal digitální nomády a investory. Tento projekt pomohl několika desítkám rodin usadit se, ale jeho úspěch je zatím spíše symbolický.
Pohledy a výzvy: Mezi optimismem a kritikou
Z ekonomického pohledu se opatření jeví slibně – investice do rekonstrukcí a podnikání by měly generovat růst a pomoci udržet služby. Sociálně však samotné peníze nestačí – chybí infrastruktura, školy a stabilní pracovní příležitosti, aby nově příchozí zůstali. Kritici varují před skrytými náklady, byrokracií a kulturními bariérami. To jedno euro je podle nich spíše marketingový trik než skutečná výhoda. Odborníci z Fondazione di Sardegna a neziskových organizací proto volají po komplexních opatřeních – kvalitním vzdělávání a sociálních službách, nikoli jen krátkodobých bonusech.
Naše země čelí podobnému stárnutí populace a rostoucí poptávce po pracovní síle. Příležitosti pro firmy ve zdravotnictví, automatizaci či sociálních službách proto mohou v celé EU růst. Turistika na Sardinii by naopak mohla u trpět, pokud úbytek obyvatel omezí služby a infrastrukturu.
Výhled do budoucnosti
Do roku 2050 hrozí Sardinii úbytek o více než 300 000 obyvatel, s podílem seniorů až 42 % a pracovně aktivní populací pod 50 %. Úspěch demografické politiky bude záviset na koordinaci – pokud se podaří spojit finanční pobídky s investicemi do pracovních míst, vzdělávání a komunitního života, může se ostrov z otěží vylidňování postupně vymanit. Jinak mu hrozí ekonomický propad a ztráta kulturní identity.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: ISTAT, Politico.eu
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
