OPEC+ mírně zvyšuje produkci ropy: obavy z přebytku nabídky rostou

Proč OPEC+ jedná právě teď?

Ropný trh připomíná složitý orchestr, v němž OPEC+ hraje klíčovou roli při udržování rovnováhy. V posledních letech tato aliance – sdružující Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem – držela produkci pod kontrolou, aby podpořila ceny.
Nyní, v říjnu 2025, se rozhodla uvolnit těžbu pouze mírně. Konkrétně jde o navýšení o 137 000 barelů denně pro říjen i listopad. Nejde o zásadní změnu, spíše o opatrný krok – jak potvrdil generální tajemník OPEC Haitham Al Ghais v oficiálním prohlášení.

Důvodem je obava z nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Podle dat Mezinárodní agentury pro energii (IEA) dosáhla světová produkce v srpnu 2025 rekordních 106,9 milionu barelů denně, zatímco růst poptávky zpomalil na 730 000 barelů denně – nejnižší tempo od roku 2020. OPEC+ tak reaguje na riziko přebytku, který by mohl tlačit ceny dolů.
Od začátku roku 2025 organizace postupně zvýšila těžbu o 2,6 milionu barelů denně, což představuje přibližně 2,5 % globální poptávky.

Rozhodnutí představuje kompromis mezi dvěma dominantními hráči: Saúdská Arábie, kde ministr energetiky princ Abdalazíz bin Salmán prosazoval větší navýšení pro rychlejší zisk tržního podílu, a Rusko, jehož místopředseda vlády Alexandr Novak volal po opatrnosti, aby se vyhnuli cenovému propadu. Ostatní členové jako Irák, Spojené arabské emiráty nebo Kuvajt se přiklonili k mírnější variantě. Trh na to reagoval mírným optimismem. Cena Brentu vzrostla o 1,5 procenta na 65,7 USD za barel, zatímco americká WTI se držela kolem 61,78 USD.

Historické souvislosti a nové výzvy

Rozhodnutí OPEC+ není překvapivé. V letech 2022–2023 organizace výrazně omezovala těžbu – o 2 miliony barelů v roce 2022 a dalších 1,66 milionu v roce 2023 – aby se vyrovnala s důsledky pandemie a ekonomických otřesů. V roce 2024 se škrty prodloužily na 2,2 milionu barelů, aby se vyhnuli kolapsu cen. Teď, v roce 2025, aliance postupně obnovuje produkci, aby získala zpět ztracený podíl. 

Současný stav je ovlivněn několika faktory. Globální poptávka zpomaluje I díky elektromobilitě. Na druhé straně Čína, největší dovozce světa, naskládala do poloviny roku 2025 přes 150 milionů barelů do zásob, což ceny podrželo. Mimo OPEC+ rostou producenti jako USA, Brazílie, Kanada či Norsko, což zvyšuje tlak. Analytici varují před poklesem cen k 60 USD za barel, zatímco jiní vidí rizika v geopolitice – sankce na Rusko nebo konflikty v Blízkém východě by mohly vše obrátit.

Česko: Stabilita, ale s varováním

V Česku zůstávají ceny pohonných hmot stabilní. Benzín Natural 95 stojí přibližně 34,4 Kč/l, nafta 33,2 Kč/l. Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu ČR se očekává spíše stagnace nebo mírný pokles. To tlumí inflaci a pomáhá firmám v dopravě i výrobě – předvídatelné náklady jsou pro podnikatele zlato. Pamatujete na šílenství cen v roce 2022? Tehdy benzín vysoko překročil cenu 40 korun za litr, teď je situace mnohem příznivější, i když kurz koruny vůči dolaru hraje roli.

Geopolitická rizika, jako sankce na Rusko, mohou narušit dodávky. Pro české dopravce a obchodníky je klíčová stabilita, kterou toto rozhodnutí podporuje, ale závislost na dovozu ropy nás dělá zranitelnými.

Opatrný klid před bouří

OPEC+ hraje opatrnou hru. Snaží se zabránit cenovému chaosu, ale přebytek nabídky v roce 2026 by mohl stlačit ceny k rozmezí 50–66 USD za barel, jak předpovídají Goldman Sachs a EIA. Další zasedání 2. listopadu 2025 ukáže, zda se aliance vrátí k uvolňování škrtů. Pro nás je to připomínka: v energetickém světě nic není věčné. Možná je čas, abychom urychlili přechod k obnovitelným zdrojům.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba

Zdroj Info: CNBC, IEA, OPEC