YouTube, gigant v digitálním světě, uzavřel s Donaldem Trumpem dohodu za 24,5 milionu dolarů, aby ukončil spor o pozastavení jeho účtu před čtyřmi lety. Tato částka, v přepočtu zhruba 520 milionů korun, odráží širší debatu o svobodě projevu na sociálních sítích.
Od Kapitolu k soudní síni
V lednu 2021, když Trumpovi příznivci zaútočili na americký Kapitol, YouTube – dceřiná společnost Alphabet Inc. – pozastavil jeho účet. Důvod? Obsah, který podle platformy podněcoval k násilí, což je jasné porušení pravidel sociálních sítí. Pozastavení účtu znamená, že uživatel nemůže nahrávat videa ani komunikovat, což pro politika jako Trump představuje ztrátu vlivu u milionů posluchačů.
Trump v červenci 2021 podal žalobu nejen proti YouTube, ale i proti Meta Platforms (Facebook) a tehdejšímu Twitteru, nyní X. Obvinil je z „nezákonného umlčování konzervativních hlasů“. Spor se táhl až do letošního roku. Trumpův kanál byl obnoven v březnu 2023 a od té doby funguje bez omezení – nahrává videa, sbírá odběratele. Ale právní bitva pokračovala, dokud YouTube nesouhlasil s mimosoudním vyrovnáním. To je typická cesta: dohoda bez přiznání viny, která ušetří čas i nervy všem stranám.
Podívejme se na čísla, která to ilustrují. Z 24,5 milionu dolarů jde 22 milionů na neziskovku Trust for the National Mall – organizaci pečující o veřejné prostory v Washingtonu D.C. Zbývajících 2,5 milionu se rozdělí mezi další žalobce, jako jsou Americká konzervativní unie (ACU) nebo spisovatelka Naomi Wolfová. Podobné spory řešily i jiné technologické firmy. Pro giganty jako Alphabet, Meta či X nejde o existenční hrozbu, ale ukázku toho, jak nákladné může být právně i reputačně sporné moderování obsahu.“
Svoboda slova versus odpovědnost platforem
Proč se to stalo právě teď? Od roku 2016, kdy sociální sítě změnily politickou komunikaci – známé Trumpovy tweety, které ohromily svět – se pravidla moderace vyostřovala. Nejdřív byly zásahy mírné, ale po volbách 2020 a dezinformacích o nich platformy zesílily. Útok na Kapitol byl průlom: nejen Trump, ale i další jako Jair Bolsonaro nebo Alex Jones čelili blokacím. V Evropě to vedlo k Digital Services Act (DSA) z roku 2024, který nutí platformy být transparentní v regulaci obsahu a politické reklamy.
Trump a jeho stoupenci to vidí jako triumf nad „Big Tech“ – důkaz, že konzervativní hlasy straší korporace. Naopak, demokraté v Senátu USA varují, že takové dohody mohou být protislužbou za uvolnění regulací. YouTube sám říká, že si váží konzervativních hlasů, a v roce 2025 obnovil i jiné účty zrušené kvůli dezinformacím o volbách.
Ekonomický dopad? Pro Alphabet je to drobnost, která eliminuje rizika delších soudů.
Kam směřuje digitální aréna?
Toto urovnání není koncem, ale varovným signálem. V EU očekáváme tvrdší regulace, kde platformy budou muset vyvažovat svobodu a bezpečí. Pro Trumpa to znamená silnější pozici před možnými volbami. A pro nás? Možná nové debaty o tom, jak chránit demokracii v online světě, aniž bychom umlčovali hlasy. Pokud se poučíme z tohoto případu, můžeme si vytvořit lepší pravidla – nejen pro giganty, ale i pro běžné uživatele.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: n-tv.de