Aktuálně:

Nigérie: Boj proti nespravedlnosti nebo ožebračování vlastních občanů?

02.10.2025, Autor: Vojtěch Benda

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Nigérie: Boj proti nespravedlnosti nebo ožebračování vlastních občanů?

Nigérie koncem srpna uvedla v platnost šestiměsíční zákaz vývozu plodů máslovníku afrického. Z ořechů tohoto stromu se totiž vyrábí bambucké máslo a nigérijská vláda chce tímto opatřením přivést více zpracovatelského průmyslu do země. 

Bohužel, mnoho tamních žen je i se svými rodinami závislých na výdělcích z produkce ořechů a místní poptávka zdaleka nestačí uživit všechny, kdo sklízejí surové ořechy. Nigérijské ženy tak přicházejí o klíčový zdroj příjmů.

Okolo 40% světové produkce ořechů máslovníku afrického pochází z Nigérie, ale většina jich odchází ze země v nezpracované podobě. Vláda se svým novým opatřením snaží pro Nigérii zajistit větší podíl z profitu, který bambucké máslo přináší.

Krátce před uvedením zákazu vývozu v platnost byla v Nigérii otevřena továrna na zpracovávání těchto ořechů, která z nich vyrábí kosmetické přípravky, ale také například čokoládu. Pro majitele továrny byl zprvu problém získat suroviny, které by mohli zpracovávat, ale nyní sami producenti volají s nabídkami, protože se jedná o jednoho z mála odběratelů, kterému nyní mohou ořechy prodávat. Navíc cena ořechů prudce klesla, protože továrna již nemusí konkurovat zahraničním firmám s cenovými nabídkami. Bohužel nemá dostatečnou kapacitu, aby zpracovala veškerou tamní úrodu ořechů a tak mnoho lidí nemá komu svoji úrodu prodávat. 

Většinu nigérijské produkce zajišťovaly ženy, které sbíraly ořechy ze spadaných stromů ve volné přírodě a tak si vydělávaly asi 5 000 nair (necelých 60 Kč) denně. Přesto, že je to málo, některé byly z těchto výdělků schopné živit početné rodiny a také platit denní školné pro své děti a dokonce si dovolit i základní léky. Nyní, když nemohou výsledky své práce exportovat do zahraničí, přišly o peníze, které pravidelně dostávaly a mají pocit křivdy. Hlavně proto, že ani neměly příležitost se na tuto situaci připravit.

Vláda zákaz vývozu hájí s tím, že je třeba provést transformaci ke spravedlivějšímu rozdělení zisků z bambuckého másla a víc tak profitovat z přírodního bohatství. Podobné zákazy zavedly i okolní země. Problém Nigérie je, že v zemi není dostatek zpracovatelských závodů, které by pokryly celou tamní produkci. Zákaz vývozu podpořila i Národní asociace nigerijských produktů z bambuckého másla, která zastřešuje toto odvětví v zemi, ale dodala, že vláda by měla nabídnout úlevy obchodníkům s velkými zásobami.

Nigerijský zákaz vývozu surových ořechů má trvat pouhých 6 měsíců, ale pro obyvatele, kteří jsou na něm závislí, to může být příliš dlouho. Pro ně není prioritou budoucnost země, ale to, jak dnes nakrmí své děti a čím zaplatí léky.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Vojtěch Benda

Zdroj info: BBC


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.