Aktuálně:

Recenze návrhu státního rozpočtu na rok 2026

01.10.2025, Autor: swp, red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Recenze návrhu státního rozpočtu na rok 2026

Datum předložení: 30. 9. 2025

Autor: vláda

Hodnocení EM: 30%

Státní rozpočet na příští rok je něco jako jízdní řád pro vlak, který nikam nepojede. Než se vrtat v jednotlivých cifrách, pojďme se raději podívat na rozpočtovou politiku vlády za celé volební období, které návrh rozpočtu na rok 2026 symbolicky uzavírá. Vláda Petra Fialy se zavázala k ozdravení veřejných financí. Podle premiéra je zdědila ve špatném stavu kvůli předchozím populistickým politikám.  Ještě jako lídr opozice kritizoval Fiala expanzi rozpočtové (fiskální) politiky velmi nekompromisně. 

Rozpočet pro rok 2021, tedy ten, který sněmovna za minulé vlády reálně projednala, hodnotil takto: Na příští rok vláda plánuje deficit, a bylo to tady i řečeno, všichni to víme, 320 mld. korun. To je mnohem více, násobně více než v jakémkoliv roce, který následoval po té velké celosvětové ekonomické finanční krizi z let 2007 a 2008. A s výjimkou tohoto roku, letošního roku, roku 2020, nebyl dosud žádný deficit v krizovém, pokrizovém období v takové výši, jakou vláda plánuje na příští rok.

A to není všechno, pokračoval Petr Fiala: Následující tři roky – 2021, 2022, 2023 – naplánovala vláda dohromady dluh ve výši 826 mld. korun, tedy daleko víc než tři čtvrtě bilionu korun, prosím pěkně, bez toho letošního půlbilionového deficitu. Bez letošního. Na příští tři roky 826 bilionů korun. Slyšíte to dobře všichni, Sněmovna i občané. Takže když nás na jaře zastihne – nedej bože, nikdo si to nepřejeme, ale nikdo to ani nemůžeme vyloučit – třeba ještě jedna slabší vlna koronaviru, tak co se stane? V příštích třech letech podle této vlády uděláme deficit 1 bilion korun.

Jak už víme, nebyla to nakonec Babišova vláda, nýbrž vláda Petra Fialy, která zvýšila dluh o více než bilion. Nepostihla nás sice žádná další vlna koronaviru, nýbrž válka na Ukrajině a z ní vzešlá energetická krize, i tak je to hodně. Z plánovaného deficitu na příští rok ve výši 286 miliard Kč je podle ministra Stanjury třeba odečíst 18,3 miliardy Kč na Dukovany, což je fakticky půjčka a 30,7 miliardy Kč navíc na obranu, kam však stihl započítat 20 miliard, co půjdou do silnic. Prý po nich budou jezdit tanky.

Po čtyřech letech vlády premiéra Fialy máme deficit jen o pár desítek miliard nižší než v dobách, kdy ten samý Fiala považoval plus minus stejná čísla za něco neslýchaného. Pro férovost je třeba uznat, že bilion před čtyřmi roky není díky inflaci totéž, co dnes, když k tomu však připočteme, že řada úspor je dosažena na úkor chybějících výdajů v dopravě, zdravotnictví či školství, můžeme konstatovat, že konsolidace veřejných financí se vládě zkrátka nevyvedla. Není divu, že opozice rovnou říká, že rozpočet bude nutné přepracovat. 

Z programu ANO, předpokládaného vítěze voleb, můžeme odvodit, jakým směrem to bude. Rozpočtová alchymie, kde se místo odpovědného hospodaření spoléhá na rychlý růst, digitální zázraky a daňové kobry, slibuje další dluhové turbo. Zakleknutím na šedou ekonomiku se dá vybrat pár miliard navíc, jenže na všechno to zvyšování platů, důchodů, různých příspěvků a snižování daní to zkrátka nemůže stačit. Namísto vlády, která se snažila, byť nepříliš úspěšně, zadlužování brzdit, budeme mít vládu řídící se heslem: Nejlepší způsob, jak vyřešit problém, je tvářit se, že neexistuje.

Sypání peněz pod kotel výdajů povede nejen k vyššímu zadlužení, ale také k inflaci. Ne každému to musí vadit. Andrej Babiš koneckonců ví, že co přidá důchodcům, posléze prostřednictvím dražších potravin přeteče do Agrofertu. Je to vlastně geniální. Podojit stát skrze důchodce, kteří tomu ještě tleskají. Stanjurovi triky jsou vedle toho nevinné žonglování s čísly. Nezbývá než doufat, že ani příští vláda všechny své sliby nesplní.  Ne nadarmo se říká, že přání, ať se vám splní vše, po čem toužíte, je ve skutečnosti kletbou.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: -swp-, red


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.