Aktuálně:

Von der Leyenová slíbila Ukrajině 2 miliardy eur na drony a schválila půjčku na reparace

01.10.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Von der Leyenová slíbila Ukrajině 2 miliardy eur na drony a schválila půjčku na reparace

Evropská unie pod vedením Ursuly von der Leyenové slíbila Ukrajině 2 miliardy eur na výrobu dronů, které mají posílit její obranu proti ruské agresi. Současně schválila návrh bezúročné půjčky až 140 miliard eur, kryté výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Tyto kroky nejen pomohou Kyjevu v boji, ale i evropskému obrannému průmyslu v růstu.

Od zmrazení k financování

Představte si, jak by válka na Ukrajině vypadala bez evropské solidarity. Od ruské invaze v únoru 2022 západní státy, včetně EU, zmrazily ruská aktiva v hodnotě kolem 300–350 miliard dolarů – to jsou rezervy ruské centrální banky, hotovost i cenné papíry, které se teď staly nástrojem tlaku. Tyto prostředky spočívají převážně v belgickém depozitáři Euroclear, kde je uložena většina evropské části prostředků.

V roce 2024 se výnosy z těchto aktiv poprvé použily na válečnou pomoc: skupina G7 poskytla Ukrajině 45 miliard eur skrze Evropský mírový nástroj. To byl první krok, který ukázal, jak se sankce mění v reálnou podporu. Dnes jde o krok dál – Reparační půjčka, která není konfiskací, ale bezúročným úvěrem a Ukrajina ji splatí až po přijetí reparací od Ruska v mírové době. 

Dronová aliance: Technologie jako zbraň budoucnosti

Drony nejsou jen hračky, ale neviditelní strážci bojiště. EU vyčleňuje 2 miliardy eur přímo na jejich vývoj a výrobu pro Ukrajinu, což je součást širší aliance v hodnotě až 6 miliard eur, financované z ruských výnosů. Toto partnerství přenáší ukrajinské zkušenosti do evropského průmyslu – Ukrajina dodá know-how, EU technologie a finance.

Představte si „dronovou zeď“ podél východních hranic EU: systém bezpilotních letounů inspirovaný ukrajinskými taktikami, který má chránit náš vzdušný prostor. Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius to označuje za prioritu. Pro Česko to znamená příležitosti: naše firmy v oblasti vojenské výroby, jako dodavatelé komponent, by se mohly zapojit do výrobních řetězců. Na základě trendů z minulých let – kdy EU investovala do obrany po ruské invazi – lze odhadnout, že to posílí náš export o desítky procent.

Podpora versus blokáda

Na jedné straně stojí Ursula von der Leyenová a Německo, kde kancléř Friedrich Merz po počáteční zdrženlivosti podpořil 140 miliardovou půjčku. Tento krok stabilizuje Ukrajinu bez zatěžování našich rozpočtů a posiluje evropskou suverenitu v obraně.

Na druhé straně Maďarsko podalo žalobu k Soudnímu dvoru EU a blokuje proces. Vidí to jako nelegální „krádež“. Rusko mluví o odvetě – zabavení evropských aktiv, což by mohlo narušit globální finance. Příčiny jsou jasné: pokračující agrese Ruska a potřeba dlouhodobého financování obnovy Ukrajiny. Dopady? Zvýšení vojenských kapacit Kyjeva, ale i napětí v EU. Pro české firmy to otevírá dveře, pro občany riziko eskalace cen energií.

Jednota nebo rozkol?

Nadcházející summity EU by měly schválit půjčku. Pokud Maďarsko ustoupí, dronová aliance se rozroste, posílí bezpečnost Východu a naši ekonomiku. Jinak? Prodlení by oslabilo Ukrajinu – a s ní i nás. My, Evropané, musíme rozhodnout: investovat do budoucnosti, nebo se nechat paralyzovat strachem. Tato iniciativa není jen o penězích, ale o tom, zda dokážeme stát za svými hodnotami.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický

Zdroj info: Kyiv Independent, Bloomberg, Reuters


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.