Ruská vláda pod vedením Vladimira Putina plánuje zvýšit daň z přidané hodnoty z dvaceti – ti na dvacet dva procent od roku 2026, aby získala miliardy eur na financování války na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy rozpočtový deficit Ruska roste a ekonomika se potápí do recese.
Kontext války a fiskálního tlaku
Od vypuknutí války na Ukrajině v únoru 2022 se Rusko ocitlo v situaci, kdy musí přesměrovat zdroje z civilních oblastí, jako je zdravotnictví nebo vzdělávání, přímo do vojenského sektoru. Podle dat ruského ministerstva financí z 25. září 2025 dosáhl rozpočtový deficit v roce 2024 3,485 bilionu rublů, což představuje 1,7 procenta HDP. Za tři roky války se celkový schodek vyšplhal na přibližně 10 bilionů rublů. V roce 2025 je situace ještě horší: za prvních sedm měsíců deficit překročil 4,9 bilionu rublů, tedy 2,2 procenta HDP, což je o 30 procent více než plánovaný celoroční údaj.
Tento deficit nutí Kreml hledat nové zdroje. Válečné výdaje tvoří až 40 procent federálního rozpočtu. V roce 2025 Rusko plánuje vynaložit 13,5 bilionu rublů na armádu a zbrojní nákupy, což je o 25 procent více než minulý rok a čtyřnásobek oproti předválečnému roku 2021. Pro srovnání: v době korejské války v padesátých letech minulého století USA rychle reagovaly na podobné tlaky zvýšením daní prostřednictvím Revenue Acts z let 1950 a 1951, včetně progresivního zdanění. Naopak během vietnamského konfliktu se daňové kroky oddálily, což vedlo k inflaci a nestabilitě. Rusko teď volí cestu okamžitého zásahu, ale s rizikem dlouhodobých následků.
Proč daně rostou a co to znamená
Hlavní příčinou je válka, která vyčerpává finance, ale přidávají se k ní sankce Západu. Rusko se potýká s klesajícími příjmy z ropy a zemního plynu – cena ropy Ural je nižší než rozpočtový plán. Sankce, zaváděné Evropskou unií a USA, omezují export a technologie. Rozpočtový deficit, definovaný jako převýšení výdajů nad příjmy, nutí stát buď půjčovat si, nebo zvyšovat daně. Ruský prezident Putin sám přiznal, že zvýšení daní je lepší než nekontrolované tištění peněz, které by vedlo k hyperinflaci.
Již v roce 2025 Rusko zavedlo změny: daň z příjmů právnických osob vzrostla z 20 – ti na 25 procent a progresivní daň z příjmů fyzických osob se pohybuje od 13 – ti do 22 procent podle výše výdělku. Progresivní daň znamená, že bohatší platí více, což má být spravedlivější, ale v praxi to zatíží širší vrstvy. Od roku 2026 přijde nárůst DPH – nepřímé daně na zboží a služby, kterou nakonec platí spotřebitel. Cílem je získat více než 1 bilion rublů ročně, přibližně 10 miliard eur. Zvažuje se i zdanění hazardních her.
Oficiální ruský postoj je jasný: tyto kroky jsou nutné pro bezpečnost země, Putin sám odkazuje na americké války jako precedent. Ale ekonomičtí experti, včetně těch z Mezinárodního měnového fondu, varují před kanibalizací ekonomiky – odčerpáváním zdrojů z civilních sektorů, což vede ke stagnaci a inflaci. Podnikatelé se obávají růstu cen a horšího prostředí, zatímco západní analytici v tom vidí důkaz neudržitelné válečné mašinérie. Někteří ruští činitelé to brání jako menší zlo než hyperinflace, která by zasáhla chudé nejtvrději.
Pro Česko a EU jsou dopady omezené, protože obchodní vazby jsou utlumené. Přesto firmy z EU, které zůstaly v Rusku, pocítí bolest – daň z příjmů právnických osob na 25 procent sníží jejich zisky. V roce 2023 zaplatily nadnárodní firmy v Rusku přes 21 miliard dolarů na daních.
Výhled do bouřlivé budoucnosti
Ruská ekonomika je teď v technické recesi, s klesajícím HDP a rostoucím sociálním napětím kvůli inflaci a nižší životní úrovni. Pokud válka pokračuje, očekáváme další daňové tlaky, únik kapitálu a možnou politickou nestabilitu. Pro nás v Evropě to podtrhuje nutnost diverzifikace trhů směrem k Asii a posílení energetické nezávislosti. Lze odhadovat, že bez míru se ruská ekonomika bude potápět hlouběji, což ovlivní i globální trhy s energií a potravinami.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: politico.eu
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
