Apogeo
Reklama

Sedm procent pro učitele: Kompromis mezi rozpočtem a motivací

26.09.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Sedm procent pro učitele: Kompromis mezi rozpočtem a motivací

Školské odbory a ministr školství Mikuláš Bek se dohodli na sedmiprocentním navýšení platových tarifů pro učitele od začátku ledna. Tento krok má vrátit po dvou letech stagnace růst mezd pedagogů, ale stále nespadá do zákonné garance 130 procent průměrné mzdy. Školství potřebuje stabilní financování, aby udrželo kvalitu výuky v době ekonomických tlaků.

Co dohoda přináší v praxi

Představme si plat učitele jako základní stavební kámen, na kterém stojí celá budova vzdělávacího systému. Podle dohody ze září 2025 se tarifní platy pro pedagogické pracovníky od osmé platové třídy výše zvednou o 7 procent. To znamená, že učitelé základních a středních škol, obvykle zařazení kolem dvanácté třídy, pocítí reálný nárůst. Pro asistenty pedagogů nebo učitele mateřských škol v nižších třídách – do sedmé – přijde pevných 2000 korun měsíčně.

Tarifní plat, tedy pevná základna podle tabulky stanovené ministerstvem, se tak stane opět dynamičtějším prvkem. Jak vysvětluje definice z oficiálních materiálů MŠMT, platové třídy odrážejí kvalifikaci a složitost práce, zatímco stupně závisí na praxi. Celkově to ovlivní desítky tisíc pedagogů, s náklady kolem 10 – ti miliard korun z celkového rozpočtu školství 291 miliard. Ministr Bek zdůrazňuje, že díky tomuto kompromisu zůstane více než 20 procent rozpočtu na netarifní složky – ty odměny za extra snahu, které ředitelé udělují na základě kvality. Bez nich by motivace pedagogů rychle vyprchala.

Od růstu ke stagnaci

Pamatujeme si, jak v roce 2015 bojovali učitelé za lepší podmínky – tehdy jejich průměrný plat činil jen 27 000 korun, tedy zhruba 99 procent průměrné mzdy v ekonomice. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) přišel zlom mezi lety 2017 a 2021, kdy nominální růst tarifů posunul mzdy na 46 800 korun a blízko 115 procent průměrné mzdy. To bylo jako svěží vítr po dlouhé zimě. Ale pak přišla inflace v letech 2022 až 2024, která reálnou kupní sílu snížila. V loňském roce dosáhly platy učitelů průměrně 50 469 korun, což je jen 109 procent průměrné mzdy – daleko od slibovaných 130 procent, které zákon garantuje.

Tento vývoj ukazuje širší kontext: za desetiletí se nominálně platy zvedly o více než 80 procent, ale reálně, vlivem cenového růstu, si učitelé pohoršili. Je to jako maratón, kde běžec běží rychleji, ale trasa se prodlužuje. Odbory, vedené Františkem Dobšíkem, to označují za kompromis po dvou letech stagnace, ale experti z Ústavu pro ekonomickou strategii IDEA při CERGE-EI varují, že bez systémových změn se atraktivita profese propadne.

Různé hlasy: Od nadšení k výhradám

Odbory chtěly deset procent, aby kompenzovaly inflaci a posílily jistotu tarifů – Dobšík to vidí jako krok k lepší atraktivitě povolání. Vláda, naopak, je opatrná: pro většinu veřejného sektoru plánuje jen pět procent, celkově 27 miliard na mzdy, což je 9,4 procenta navíc. Bek argumentuje rozpočtovou udržitelností a ochranou motivačních odměn, které by příliš vysoký tarifní růst ohrozil.

Experti přidávají kritický tón: stagnace platů vede k odchodu talentů z škol, což ohrožuje kvalitu vzdělávání. Podle studií IDEA je vysoká závislost na netarifních složkách rizikem – nejsou garantované a závisí na ředitelích. Příčiny? Vysoká inflace, omezený rozpočet a demografické tlaky, které ztěžují nábor. Dopady jsou jasné: horší výuka, sociální napětí na trhu práce a dlouhodobé ztráty pro ekonomiku, kde je vzdělaná pracovní síla klíčem k růstu.

Výhled: Cesta ke 130 procentům?

Sedm procent je dobrý start, ale nestačí na dlouhodobý úspěch. Strategie vzdělávací politiky do 2030 si klade za cíl 130 procent průměrné mzdy, což vyžaduje pravidelné navyšování. Od roku 2026 přechází financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje, což může destabilizovat školství. Pokud rozpočet neporoste, hrozí návrat k úrovním před rokem 2017. Naopak, s lepší strukturou odměňování bychom mohli vidět motivovanější pedagogy. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba

Zdroj info: ČSÚ, msmt.cz, IDEA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Sedm procent pro učitele: Kompromis mezi rozpočtem a motivací

26.09.2025, Autor: red

Školské odbory a ministr školství Mikuláš Bek se dohodli na sedmiprocentním navýšení platových tarifů pro učitele od začátku ledna. Tento krok má vrátit po dvou letech stagnace růst mezd pedagogů, ale stále nespadá do zákonné garance 130 procent průměrné mzdy. Školství potřebuje stabilní financování, aby udrželo kvalitu výuky v době ekonomických tlaků.

Apogeo
Reklama

Fed na rozcestí: Co nás může historie naučit o snižování sazeb?

26.09.2025, Autor: Josef Neštický

Americká centrální banka (Fed) v září poprvé po letech snižuje úrokové sazby, aby podpořila ochlazující trh práce. Ale je to správný krok, nebo riskantní hazard s inflací? Zpětný pohled na minulé cykly může dát Fedu tvrdou lekci o tom, jak složité je najít rovnováhu mezi růstem a stabilitou.

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

e-news.cz - kurzy
Reklama

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

e-news.cz - kurzy
Reklama

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

e-news.cz - kurzy
Reklama