Aktuálně:

Nové sankce EU: Úder stínové flotile a kryptoměnám

23.09.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Nové sankce EU: Úder stínové flotile a kryptoměnám

Evropská komise přichází s dalším balíčkem sankcí, který cílí na ruskou stínovou flotilu a poprvé i na kryptoměny. S více než 560 sankcionovanými loděmi a odhalením transakcí za desítky miliard dolarů se EU snaží utnout Rusku klíčové zdroje příjmů. Dokáže ale tato strategie skutečně zastavit obcházení sankcí?

Když jsme před lety sledovali první sankce proti Rusku po invazi na Ukrajinu, málokdo tušil, jak složitou hru na kočku a myš s námi Kreml roztočí. Dnes Evropská komise (EK) opět zvyšuje sázky. Nový, v pořadí již devatenáctý balíček sankcí, přidává na černou listinu dalších 118 plavidel ruské stínové flotily, čímž celkový počet sankcionovaných lodí přesahuje 560. A co víc, poprvé se zaměřuje i na kryptoměny, které se staly jedním z nástrojů obcházení západních omezení. 

Co je to stínová flotila a proč je klíčová?

Představte si flotilu jako temnou stranu námořní dopravy – stovky starých tankerů, které plují pod „vlajkami pohodlí“ zemí jako Panama, Seychely nebo Marshallovy ostrovy. Tyto lodě, často s nejasnou vlastnickou strukturou, přepravují značnou část ruského námořního exportu ropy. Podle dostupných dat Evropské komise tvoří významnou část příjmů ruského státu z fosilních paliv. Jinými slovy, je to tepna, která Kremlu pumpuje peníze na financování války. Jak ale můžeme zastavit něco, co je navrženo tak, aby bylo neviditelné – s vypnutými sledovacími systémy a překládkami na otevřeném moři?

Jen za rok 2025 jsme viděli, jak šestnáctý balíček v únoru cílil na 73 lodí, sedmnáctý v květnu přidal téměř 200 plavidel a nyní devatenáctý balíček navrhuje dalších 118. Podle oficiálních dokumentů EU je cíl jasný: maximalizovat ekonomický tlak na Rusko. Ale přiznejme si, Rusko zatím vždy našlo cestu, jak se přizpůsobit.

Kryptoměny jako nový cíl: Digitální stín

A tady přichází na scénu nový hráč – kryptoměny. Letos byla odhalena ruská „stínová kryptoměnová ekonomika“, kde transakce přes stablecoin krytý rublem (označovaný jako A7A5) dosáhly za první polovinu roku hodnoty přes 51 miliard dolarů. To není drobná částka, ale důkaz, že digitální měny se staly jedním z klíčových nástrojů, jak obcházet tradiční finanční sankce. EU na to reaguje nejen zařazením kryptoměn do sankčního režimu, ale i plnou implementací regulace MiCA, která od začátku roku 2025 vyžaduje registraci a licenci pro poskytovatele kryptoměnových služeb. Jak ale zajistit, že tato pravidla budou fungovat, když kryptoměny jsou svou podstatou decentralizované?

Je to skutečně řešení?

Omezení příjmů z ropy může Rusko ekonomicky ochromit, jak zdůrazňuje předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, která prohlásila: „Žádný sektor není tabu.“ K tomu se přidává bezpečnostní hledisko – stínová flotila může být hrozbou nejen ekonomickou, ale i špionážní. A co víc, regulace kryptoměn přes MiCA zvyšuje transparentnost a důvěru investorů, jak uvádí oficiální dokumenty EU.

Na druhé straně ale slyšíme kritiku. Rusko je mistrem v obcházení sankcí – ať už jde o nové trasy, třetí země jako Indie či Spojené arabské emiráty, nebo inovativní digitální nástroje. Někteří analytici, jak uvádí Newstream.cz, varují, že staré tankery představují i ekologické riziko – co když dojde k havárii? A pak je tu otázka politické shody v EU. Některé členské státy mají výhrady k dalšímu zpřísňování, což může oslabit jednotu. 

Kam směřujeme?

Devatenáctý balíček sankcí je dalším krokem v dlouhém boji EU proti ruskému financování války. S více než 560 sankcionovanými loděmi a novým zaměřením na kryptoměny se zdá, že Brusel nechce nechat kámen na kameni. Otázkou zůstává, zda tato opatření skutečně zastaví ruskou mašinérii, nebo jen povedou k dalším trikům a obcházení. Na základě trendů, jak je popisuje například Chainalysis, lze odhadovat, že Rusko bude hledat nové cesty – ať už přes třetí země, nebo nové technologie.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický

Zdroj info: Chainalysis report, europa.eu


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.