Aktuálně:

Big Mac mluví jasně: Euro je vůči dolaru nadhodnoceno o 15 %

21.09.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Big Mac mluví jasně: Euro je vůči dolaru nadhodnoceno o 15 %

Je možné změřit hodnotu měny pomocí hamburgeru? Podle Big Mac Indexu, který vydává časopis The Economist, je to nejen možné, ale i překvapivě výmluvné. K červenci 2025 je euro vůči americkému dolaru nadhodnoceno o 15,2 %, což má dopady nejen na globální trhy, ale i na české firmy a domácnosti. 

Hamburger jako ekonomický kompas

Představte si, že si v Praze, Berlíně nebo New Yorku koupíte Big Mac. Stejný sendvič, stejná značka, a přesto za něj zaplatíte jinou částku – nejen kvůli místním cenám, ale i kvůli tomu, jak silná nebo slabá je vaše měna. Právě na tomto principu stojí Big Mac Index, neformální ukazatel parity kupní síly, který od roku 1986 vydává časopis The Economist. Porovnává ceny Big Macu po celém světě a odhaluje, zda je měna nadhodnocená nebo podhodnocená vůči americkému dolaru. A letos v červenci 2025 přinesl zajímavé zjištění: euro je vůči dolaru nadhodnoceno o 15,2 %. Co to znamená?

Euro za víc, než by mělo být

Podle Big Mac Indexu stál v USA tento ikonický hamburger v červenci 6,01 USD, zatímco v eurozóně jeho cena přepočtená na dolary vychází výrazně dráž. To naznačuje, že za jedno euro dostanete méně „hamburgerové hodnoty“, než by odpovídalo skutečné kupní síle. Aktuální kurz EUR/USD se pohybuje kolem 1,177 USD za euro, což je hodnota, která se za poslední týdny měnila mezi 1,171 a 1,188. Přestože americký dolar od začátku roku oslabil o více než 10 %, zůstává vůči mnoha měnám nadhodnocený. Euro však v tomto měřítku vychází jako ještě dražší.

Proč je tomu tak? Jedním z klíčů je rozdílná měnová politika. Zatímco Evropská centrální banka (ECB) zvažuje další restriktivní kroky v boji proti inflaci, americký Federální rezervní systém (Fed) od roku 2024 začal politiku spíše uvolňovat. K tomu se přidává geopolitická nejistota a rozdíly v životních nákladech, které cenu Big Macu v eurozóně zvyšují. Výsledek? Euro je dražší, než by podle teorie parity kupní síly mělo být.

A co Česko? Koruna v nevýhodě

Když se podíváme na českou korunu, situace není o moc růžovější. V Česku stál Big Mac v červenci 109 Kč, zatímco v USA 6,01 USD. Implikovaný kurz podle tohoto poměru by měl být 18,14 Kč za dolar, ale skutečný kurz byl přibližně 21,23 Kč/USD. Jinými slovy, koruna je podle Big Mac Indexu podhodnocena o 14,6 %. Pro české firmy to znamená, že jejich exporty do dolarových zemí mohou být cenově konkurenceschopnější, ale na druhou stranu dovoz surovin a komodit, jako je ropa, zůstává dražší. A silné euro, které je vůči dolaru nadhodnocené, může paradoxně pomoci – dovoz z eurozóny je pro nás relativně levnější, což může mírnit inflaci.

Je Big Mac věrohodný, nebo jen vtipný?

Big Mac Index má své kouzlo. Je jednoduchý, srozumitelný a dokáže nám všem přiblížit složité ekonomické pojmy. Kdo by nechtěl vědět, že ve Švýcarsku je Big Mac tak drahý, že švýcarský frank je nadhodnocený o 50 %, zatímco v Indii nebo Egyptě je naopak směšně levný? Jenže, jak už to bývá, jednoduchost má své limity. Kritici poukazují na to, že cena hamburgeru závisí na místních nákladech – na pracovní síle, daních, nájmu. A co víc, Big Mac není všude stejný. Někde má jiné složení, jinde se přizpůsobuje místním chutím. Je tedy spíš hravým ukazatelem než přesným nástrojem pro investory nebo centrální banky.

Přesto má svou hodnotu. Jak ukazuje historie, někdy dokáže naznačit dlouhodobé trendy. Vzpomeňme si na rok 2022, kdy euro kvůli energetické krizi a válce na Ukrajině kleslo pod paritu vůči dolaru. Big Mac Index tehdy varoval před oslabením eura už dříve. A co teď? Je nadhodnocení eura jen dočasný jev, nebo signál hlubších nerovnováh?

Co to znamená pro nás?

Pro české domácnosti a firmy má nadhodnocené euro dvojí tvář. Na jednu stranu může zlevnit dovoz z eurozóny, což je dobrá zpráva pro spotřebitele i firmy závislé na evropských dodávkách. Na druhou stranu exportéři, kteří fakturují v eurech, ale jejich zákazníci platí v dolarech, mohou ztrácet na maržích. A co víc, přetrvávající podhodnocení koruny vůči dolaru znamená, že za komodity jako ropa nebo technologie platíme víc, než bychom museli.

A jaký je výhled? Prognózy jsou smíšené. Někteří analytici předpokládají, že pokud Fed bude pokračovat v uvolňování politiky, euro by mohlo střednědobě oslabit. Dlouhodobě však hrozí oslabení dolaru kvůli fiskální politice USA a dynamice globálních ekonomik. Jedno je jisté – kurzové výkyvy jen tak nezmizí. 

Big Mac Index nám možná nepřinese odpovědi na všechny otázky globální ekonomiky, ale jedno dokáže skvěle – upozornit nás na nerovnováhy. Nadhodnocení eura o 15,2 % vůči dolaru, jak ukazují data k červenci, není jen číslo. Je to signál, který ovlivňuje, co platíme za dovoz, jak konkurenceschopní jsou naši exportéři, a nakonec i to, jak hluboko saháme do kapsy. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba

Zdroj info: The Economist, eleconomista.es


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta.