Aktuálně:

Draghiho velký plán: Zachrání Evropu, nebo zůstane na papíře?

12.09.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Draghiho velký plán: Zachrání Evropu, nebo zůstane na papíře?

Před rokem představil Mario Draghi ambiciózní strategii, jak dostat evropskou ekonomiku zpět na výsluní. Masivní investice, inovace a zelená transformace měly být klíčem k úspěchu. Jak ale vypadá realita v září 2025 – jsme na cestě k renesanci, nebo se plán zadrhává v politických sporech?

Když Mario Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky a italský premiér, v září 2024 představil zprávu „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“, mnozí v tom viděli naději na ekonomickou obrodu Evropy. Plán počítal s ročními investicemi 750–800 miliard eur do roku 2030, zaměřenými na technologie, energetiku, dekarbonizaci a bezpečnost. Evropa, která zaostává za USA a Čínou, měla dostat nový impuls. Jenže rok poté, v září 2025, se zdá, že realita je mnohem složitější. 

Co chtěl Draghi změnit?

Draghiho vize byla jasná: Evropa musí přestat být „spícím obrem“ a probudit se do světa, kde inovace a konkurenceschopnost rozhodují. Mezi klíčové pilíře patřilo prohloubení jednotného trhu, odstranění byrokratických bariér a masivní investice do budoucnosti. Jak ale přesně? Třeba přes Nástroj pro oživení a odolnost (RRF) v rámci balíčku NextGenerationEU, jehož rozpočet činí 648 miliard eur, z toho 357 miliard na granty a 291 miliard na půjčky. Česká republika má z tohoto koláče přiděleno 9,2 miliardy eur, z čehož jsme k červenci 2025 vyčerpali přes 45 miliard korun, tedy zhruba pětinu. K tomu přidáváme dalších 21 miliard eur z tradičních fondů EU pro období 2021–2027. Čísla zní působivě, ale stačí to?

Draghi navíc tlačil na společné evropské dluhopisy – nástroj, který by umožnil financovat velké projekty společně, nikoli jen na národní úrovni. Jenže tady narazil na zeď. Fiskálně konzervativní země jako Německo nebo Švédsko se proti tomu ostře postavily. A tak se ptáme: může Evropa skutečně táhnout za jeden provaz, nebo zůstane rozpolcená?

Rok poté: Evoluce místo revoluce

Když se dnes ohlédneme za uplynulým rokem, musíme konstatovat, že Draghiho plán se rozbíhá pomalu. Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové sice konkurenceschopnost zařadila mezi priority a některé programy, jako Evropská rada pro inovace, se rozšířily, ale velké investiční skoky zatím nevidíme. Například návrh na zvýšení rozpočtu pro výzkum na 200 miliard eur v rámci programu FP10 zůstává na papíře – aktuální návrh počítá jen se 175 miliardami. Ekonomika eurozóny sice roste díky domácí poptávce, ale strukturální slabiny, jako nedostatek inovací nebo vysoké ceny energií, přetrvávají.

A co Česko? Tady jsme na tom paradoxně docela dobře, alespoň co se čerpání fondů týče. Naše čistá finanční bilance vůči EU je k prvnímu pololetí 2025 kladná o 24 miliard korun a od vstupu do Unie jsme získali téměř 1,25 bilionu korun. Jenže administrativní náročnost zůstává trnem v patě. Kolikrát jsme slyšeli od podnikatelů, že raději o dotace ani nepožádají, protože papírování je noční můra?

Pro a proti

Draghiho plán má své zastánce i kritiky, a to napříč politickým spektrem. Podnikatelské svazy, jako BusinessEurope vedené Fredrikem Perssonem, ho chválí za to, že přesně pojmenoval, kde Evropa zaostává – za USA a Čínou – a navrhl konkrétní kroky. Francie, Itálie nebo Španělsko tleskají myšlence společného dluhu a masivních investic. Evropský parlament zase vidí šanci na posun v digitální ekonomice a zelené transformaci.

Na druhé straně stojí skeptici. Německo a Švédsko odmítají společné zadlužování jako nezodpovědné. Levicová křídla varují před sociálními dopady – co když deregulace a spoléhání na soukromý kapitál povedou ke snižování mezd nebo ztrátě pracovních práv? A pak jsou tu analytici jako Michal Kořan z Global Arena Research Institute, kteří upozorňují na možné paradoxy – třeba že dekarbonizace může krátkodobě zvýšit závislost na Číně kvůli dovozu technologií. Euroskeptici, jako Thomas Kolbe ze Zerohedge, zase bijí na poplach, že plán posiluje centralizaci moci v Bruselu. Kdo má pravdu? Možná nikdo úplně, ale jedno je jisté – bez kompromisu se dál nepohneme.

Kam směřujeme? 

Když se podíváme do budoucna, můžeme si představit tři scénáře, jak by se evropská ekonomika mohla vyvíjet do roku 2030. První je optimistický – nazvěme ho „Evropská renesance“. Pokud se EU podaří sjednotit investice a přijmout společný dluh, mohli bychom vidět rychlou modernizaci, růst HDP nad 1,5 % ročně a nová pracovní místa. Druhý scénář je pesimistický, „Pomalý úpadek“ – reformy selžou, investice zůstanou nízké a Evropa bude dál zaostávat. Třetí, realistický scénář, „Prokousávání se vpřed“, předpokládá dílčí pokroky, ale bez velkého průlomu. Rozdíly mezi státy přetrvají, stejně jako závislost na vnějších dodavatelích. 

Naděje, nebo jen další papír?

Rok po představení Draghiho plánu je jasné, že Evropa stojí na křižovatce. Ambice jsou velké, ale politické spory a nedostatek jednoty brzdí pokrok. Pro nás v Česku je to příležitost, ale i výzva – dokážeme využít evropské fondy a posunout se k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou, nebo zůstaneme uvízlí v roli montoven? Draghi nám ukázal cestu, ale jít po ní musíme sami.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: politico.eu, europa.eu, vlada.gov.cz


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.