Aktuálně:

Bruselské sliby na energetickou spolupráci s USA: Velké plány, malá realita?

10.09.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Bruselské sliby na energetickou spolupráci s USA: Velké plány, malá realita?

Evropská unie plánuje rozsáhlé investice do energetiky v USA, které mají posílit transatlantickou spolupráci a zajistit energetickou bezpečnost. Šéf obchodu Evropského parlamentu však tyto plány označuje za „zcela nerealistické“. 

Co bylo slíbeno?

Evropská komise nedávno oznámila ambiciózní plány na prohloubení energetické spolupráce s USA. Investice do amerických projektů na zkapalněný zemní plyn (LNG), obnovitelné zdroje a technologie pro snižování emisí měly být pilířem nové éry transatlantických vztahů. Cílem bylo nejen snížit závislost EU na ruských dodávkách energie, ale také posílit geopolitickou pozici Evropy. Evropská komise přislíbila nákup amerických energetických produktů v hodnotě 750 miliard dolarů během následujících tří let. Jenže jak ukazuje kritika z Evropského parlamentu, mezi sliby a realitou zůstává propast. Šéf obchodu EP poukazuje na nedostatek konkrétních čísel, časových plánů a hlavně finančních záruk. Jak je možné, že tak ambiciózní plány zůstávají jen na papíře?

Od nadějí k pochybnostem

Po roce 2014, kdy anexe Krymu Ruskem otřásla evropskou energetickou bezpečností, začala EU hledat alternativy. USA se díky svému boomu v těžbě břidlicového plynu staly logickým partnerem. Dohody o dodávkách LNG do Evropy rostly jako houby po dešti, a přestože se objem dovozu skutečně zvýšil, nikdy nedosáhl slibovaných rozměrů. Dnes jsme svědky dalšího kola slibů, ale také rostoucí skepse. Není to poprvé, co Brusel představuje velké vize, které se pak rozplývají pod tíhou byrokracie, politických nesrovnalostí a ekonomických překážek. Pamatujete na Green Deal a jeho ambiciózní cíle? I tehdy jsme slyšeli, že „všechno je možné“, ale realita byla střízlivější.

Proč „nerealistické“? Hlavní kameny úrazu

Podle šéfa obchodu Evropského parlamentu jsou bruselské plány nerealistické hned z několika důvodů. Zaprvé, chybí dostatečné financování – členské státy EU se nejsou schopny shodnout na společném rozpočtu pro tyto investice. Zadruhé, americká strana má své vlastní priority, a ty se ne vždy shodují s evropskými zájmy. A do třetice, geopolitické faktory, jako jsou napjaté vztahy s jinými globálními hráči, komplikují jakékoli dlouhodobé plánování. Jak trefně poznamenal tento představitel v rozhovoru pro Euractiv, „nemůžeme stavět vzdušné zámky, když nemáme ani základní kameny“.

Co je v sázce?

Jsme zemí, která se stále potýká s přechodem na udržitelnější zdroje energie, a zároveň potřebujeme stabilní dodávky za rozumnou cenu. Pokud bruselské plány na investice do USA selžou, může to znamenat další zpoždění v diverzifikaci našich zdrojů. Už teď vidíme, jak rostoucí ceny energií zatěžují domácnosti i firmy. Podle odhadů některých analytiků by mohla další nejistota na trhu s energiemi přidat k našim účtům za energie další desítky procent. A to v době, kdy se ekonomika stále zotavuje z předchozích krizí. 

Kam dál?

Bruselské sliby o energetické spolupráci s USA znějí krásně, ale jak ukazuje kritika z Evropského parlamentu, jsou zatím spíše přáním než realitou. Pro nás v České republice to znamená jediné – musíme být připraveni na nejistotu a hledat vlastní cesty, jak zajistit energetickou stabilitu. Ať už to znamená větší důraz na domácí zdroje, nebo pragmatickou spolupráci s blízkými partnery v EU.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba 

Zdroj info: euractiv.com


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.