Aktuálně:

Brusel v novém rozpočtu EU zdvojnásobí financování Grónska

07.09.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Brusel v novém rozpočtu EU zdvojnásobí financování Grónska

Evropská komise přichází s odvážným plánem – v novém rozpočtu EU na roky 2028–2034 chce zdvojnásobit finanční podporu Grónsku na 530 milionů eur. Není to jen gesto solidarity, ale strategický tah v globální šachové partii o Arktidu. 

Proč právě Grónsko a proč právě teď?

Když se řekne Grónsko, většině z nás se vybaví nekonečné ledovce a odlehlé vesnice. Jenže tento ostrov, který je autonomní částí Dánského království, se v posledních letech stal horkým tématem geopolitiky. Evropská komise v září 2025 představila návrh nového víceletého finančního rámce (VFR) na období 2028–2034, kde Grónsku vyčleňuje rekordních 530 milionů eur. To je více než dvojnásobek oproti současným 225 milionům eur za období 2021–2027. Roční příspěvek tak vzroste z 32 milionů na téměř 76 milionů eur. Proč taková štědrost?

Grónsko sice v roce 1982 rozhodlo o vystoupení z tehdejšího Evropského společenství, ale formálně k tomu došlo až v roce 1985, kdy získalo status zámořské země a území (ZZÚ), což mu umožňuje čerpat unijní fondy. Financování postupně rostlo – z 190 milionů eur v letech 2007–2013 na 225 milionů v aktuálním období. Teď ale Brusel zvyšuje sázky. Důvod? Arktida se stává novým bojištěm světových mocností. 

Suroviny a strategie

Představte si Grónsko jako obrovskou pokladnici strategických surovin – vzácných zemin, lithia či mědi, které jsou klíčové pro moderní technologie a zelenou transformaci. Evropská komise to ví a chce zajistit, aby tyto zdroje zůstaly v dosahu EU. Jak uvádí oficiální stanovisko Komise, navýšení financování má posílit partnerství s Grónskem a zajistit diverzifikaci zdrojů surovin. Není to jen o ekonomice, ale i o geopolitické odpovědnosti. Když se na Grónsko dívají i USA, Čína nebo Rusko, EU si nemůže dovolit zůstat stranou.

Navíc, investice nejsou jen o těžbě. Brusel plánuje podporovat vzdělávání, digitalizaci, energetiku – třeba vodní a větrné elektrárny – a udržitelný rozvoj. Zajímavý krok, zvlášť když si uvědomíme, že Grónsko už teď tvoří téměř polovinu rozpočtu pro všechny ZZÚ. A co víc, v roce 2023 bylo podepsáno memorandum o spolupráci na udržitelných hodnotových řetězcích a v březnu 2024 otevřela Komise kancelář přímo v Nuuku, hlavním městě Grónska. 

A co na to ostatní? 

Samozřejmě, ne všichni jsou z plánu nadšení. Dánsko a Grónsko navýšení vítají jako podporu ekonomického rozvoje, ale zároveň varují před možnou závislostí na dotacích. Grónsko navíc usiluje o větší autonomii. Jak se vyrovnat s rostoucím vlivem EU a zároveň si udržet vlastní směr?

Na evropské úrovni zatím chybí konkrétní stanoviska jednotlivých členských států, protože návrh je teprve na začátku dlouhých jednání, která potrvají až do roku 2027. Přesto už teď někteří europoslanci a zástupci zemí varují před přílišnou štědrostí v době, kdy EU řeší ekonomickou nejistotu, sociální politiky či obranu. Proč dávat stovky milionů na ostrov s 56 tisíci obyvateli, když doma máme jiné priority? To je otázka, která bude v příštích letech znít čím dál hlasitěji.

Výhled do budoucna

Pokud návrh projde, můžeme očekávat prohloubení partnerství mezi EU a Grónskem. Masivní investice by mohly posílit těžbu surovin, rozvoj infrastruktury i vzdělání. Na základě trendů z posledních let, jak ukazuje memorandum z roku 2023, lze předpokládat, že Grónsko by mohlo získat větší ekonomickou samostatnost. Geopolitické napětí v Arktidě roste a rivalita mezi EU, USA, Čínou a Ruskem může přinést nové výzvy.

A pak je tu otázka životního prostředí. Arktida je křehký ekosystém – jak zajistit, aby těžba a rozvoj nezničily to, co máme chránit? A co když členské státy nakonec rozpočet zkrátí? Konečná podoba financování závisí na jednáních v Radě EU a Evropském parlamentu. Do roku 2027 máme ještě čas.

Zdvojnásobení financování Grónska na 530 milionů eur není jen číslo v rozpočtu – je to strategická sázka EU na Arktidu. Jde o suroviny, vliv a budoucnost zelené transformace. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba 

Zdroj info: Evropská komise, Euractiv,  europeaninterest.eu, arctictoday.com


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.