Aktuálně:

Pohonné hmoty dál zlevnily, jsou nejlevnější od poloviny června

06.09.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Pohonné hmoty dál zlevnily, jsou nejlevnější od poloviny června

K září jsou ceny pohonných hmot v Česku na nejnižší úrovni od poloviny června – benzín za 34 Kč za litr, nafta dokonce za 32,25 Kč. Je to dobrá zpráva pro řidiče i firmy, ale co za tím stojí a jak dlouho to vydrží? 

Když se podíváme na čerpací stanice, můžeme si oddechnout. Ceny pohonných hmot v České republice klesají a dosáhly nejnižší úrovně od poloviny června. Benzín Natural 95 stojí v průměru 34 Kč za litr, nafta je ještě levnější s cenou 32,25 Kč za litr. Ale co za tímto poklesem stojí? 

Co pohání pokles?

Začněme u základů. Hlavním motorem zlevňování je pokles světových cen ropy, konkrétně severomořské ropy Brent, která se v roce 2025 drží kolem 67,39 USD za barel, jak uvádí analýzy z Bloombergu. K tomu se přidává posilování české koruny vůči dolaru – kurz se na konci srpna 2025 pohyboval kolem 21,079. A protože ropa se obchoduje v dolarech, silnější koruna znamená nižší náklady na její dovoz. Žádné změny ve spotřební dani, která tvoří významnou část ceny paliv, letos nenastaly, takže pokles je čistě výsledkem tržních vlivů.

Meziročně je benzín levnější o 3,30 Kč za litr a nafta o 2,80 Kč za litr. To je pořádná úspora, zvlášť když si vzpomeneme na rok 2022, kdy jsme za litr benzínu i nafty platili klidně 45 až 49 korun. Tehdy jsme se potýkali s dopady ruské invaze na Ukrajinu a extrémní nejistotou na trzích. Dnes je situace klidnější. Ale na jak dlouho?

Kdo těží a kdo ztrácí?

Nižší ceny paliv jsou pro mnohé z nás vítanou úlevou. Pro domácnosti, zvlášť ty s nižšími příjmy nebo ve venkovských oblastech, kde je auto nutností, znamená pokles cen více peněz v peněžence. Stejně tak firmy, především dopravci a zemědělci, mohou snížit své provozní náklady, což by teoreticky mohlo vést i k nižším cenám zboží na pultech. Jak ale víme, ekonomika není pohádka.

Nižší ceny mohou paradoxně znamenat vyšší spotřebu fosilních paliv, což je v době, kdy se snažíme plnit klimatické cíle, spíš krok zpět. Proč bychom měli jezdit víc autem, když můžeme využít hromadnou dopravu? A co státní rozpočet? Spotřební daň na pohonné hmoty je důležitým zdrojem příjmů, a pokud by vláda chtěla ceny ještě více tlačit dolů, mohla by se dostat do rozpočtové pasti. Jak ukazují debaty mezi ekonomy a politiky, názory se různí – zatímco někteří volají po další podpoře řidičů, jiní varují před dlouhodobými dopady na ekologii i veřejné finance.

Trh v rukou obrů

Když mluvíme o pohonných hmotách, nemůžeme ignorovat velké hráče, kteří trh ovládají. MOL s více než 300 čerpacími stanicemi a tržním podílem 28,5 %, Benzina ORLEN jako největší síť, nebo OMV a Shell, kteří se zaměřují na prémiová paliva a inovace – to jsou giganti, kteří určují, co a za kolik tankujeme. Zajímavé je, že zatímco ceny klesají, regionální rozdíly zůstávají. V Praze zaplatíte za naftu kolem 33,27 Kč za litr, zatímco v Ústeckém nebo Karlovarském kraji je to o poznání méně. Proč? Trh je sice globální, ale lokální faktory jako konkurence a logistika hrají svou roli.

Horské dráhy cen

Podívejme se na chvíli zpět. Posledních pět let bylo pro české řidiče jako jízda na horské dráze. V roce 2020 jsme za pandemie tankovali benzín i naftu za 27–28 Kč za litr. O dva roky později jsme se dostali na rekordní maxima přes 45 Kč, když geopolitická krize otřásla trhy. Dnes, v roce 2025, jsme na hodnotách kolem 33–34 Kč za litr, což je příjemná změna. Ale tahle historie nám připomíná jedno – ceny paliv nejsou nikdy stabilní. 

Analytici varují, že současný pokles nemusí být trvalý. Pokud globální poptávka po ropě vzroste nebo se koruna oslabí, ceny by se mohly vrátit na úroveň 35–37 Kč za litr. Naopak, pokud nabídka ropy zůstane vysoká díky produkci USA a OPEC+, mohli bychom vidět další mírné zlevnění – i když to považují za méně pravděpodobné. A pak je tu ještě otázka vládních zásahů. Změny ve spotřební dani nebo zavedení emisních povolenek od roku 2027 by mohly ceny zase zvednout. 

Zlevnění pohonných hmot v září 2025 je bezpochyby dobrou zprávou pro naše peněženky. Snižují se náklady na dopravu, což může pomoci jak domácnostem, tak firmám. Ale nesmíme zapomínat na širší souvislosti – od dopadů na státní rozpočet až po otázky udržitelnosti. Jak dlouho si tuto úlevu užijeme, závisí na faktorech, které často nemáme pod kontrolou. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: Bloomberg, FXStreet


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?