Aktuálně:

Federální odvolací soud zrušil velkou část Trumpových cel

02.09.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Federální odvolací soud zrušil velkou část Trumpových cel

Federální odvolací soud ve Spojených státech zasadil 29. srpna 2025 tvrdou ránu obchodní politice Donalda Trumpa, když většinu jeho nově zavedených cel označil za nezákonná. Tento verdikt může otřást nejen americkou ekonomikou, ale i globálními obchodními vztahy.

Když soud řekne „ne“ prezidentovi

Představte si, že máte plán na velký projekt, ale najednou zjistíte, že jste použili nesprávné nástroje – a musíte začít znovu. Přesně takový pocit teď možná zažívá Trumpova administrativa. Federální odvolací soud pro federální okruh rozhodl poměrem hlasů 7:4, že prezident překročil své pravomoci, když na jaře 2025 zavedl masivní cla na dovoz z více než 180 zemí podle Zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Tento zákon z roku 1977 sice umožňuje prezidentovi reagovat na národní nouzový stav, ale jak soud zdůraznil, nedává mu právo uvalovat cla a daně – to je výsada Kongresu.

Jde zejména o takzvaná „reciproční cla“, zavedená 2. dubna 2025, která začínala na základní sazbě 10 %, ale u některých zemí, jako je Čína, dosahovala až 145 %. K tomu přibyly další tarify zaměřené na boj proti pašování drog a nelegální migraci, které postihly například Kanadu či Mexiko sazbou 25 %. Podle dat ministerstva financí USA tato cla přinesla do července příjmy ve výši 159 miliard dolarů. Jenže teď je všechno v ohrožení – a účinnost rozhodnutí je odložena do 14. října, aby se Trumpova administrativa mohla odvolat k Nejvyššímu soudu.

Protekcionismus s dlouhou historií

Trump a cla – to je příběh, který se táhne už léta. Když se v roce 2017 poprvé dostal do Bílého domu, jeho obchodní politika se stala synonymem protekcionismu. Cla na ocel (25 %) a hliník (10 %) tehdy rozpoutala první vlnu obchodních válek, zejména s Čínou. Administrativa Joea Bidena sice některé kroky zmírnila, ale většinu opatření ponechala. Po Trumpově návratu v roce 2025 však přišla nová, ještě agresivnější vlna cel, která zasáhla nejen tradiční „nepřátele“ jako Čínu, ale i spojence včetně Evropské unie. Proč? Trump chtěl snížit obchodní deficit USA a použít cla jako nástroj vyjednávací síly. Jenže tentokrát narazil na právní zeď.

Porovnáme-li to s minulostí, vidíme, jak se historie opakuje – ale s větší razancí. Zatímco v roce 2018 se cla týkala především specifických komodit, v roce 2025 se rozlila na široké spektrum dovozů. A co víc, zrušení výjimky „de minimis“, která umožňovala bezcelní dovoz zásilek do 800 dolarů, dopadlo i na malé podnikatele a spotřebitele. Není divu, že odpor narůstá.

Co na to ekonomové a právníci? 

Na jedné straně stojí právníci jako Neal Katyal, kteří verdikt vítají jako obnovení ústavní rovnováhy. „Prezident není král, nemůže si dělat, co chce,“ zdůrazňují. Ekonom Paul Krugman jde ještě dál a Trumpovu politiku označuje za „sebepoškozující katastrofu“, která zvyšuje inflaci a náklady pro americké spotřebitele. Podle odhadů by zrušení cel mohlo snížit efektivní celní sazby v USA z aktuálních 13–14 % na pouhých 5 %, což by mohlo být pro ekonomiku jako čerstvý vítr.

Na druhé straně však stojí Trumpova administrativa a její zastánci. Ministryně spravedlnosti Pam Bondiová varuje, že soudní rozhodnutí podkopává prezidentské pravomoci v oblasti zahraniční politiky. Zastánci protekcionismu zase argumentují, že cla chrání americké výrobce a farmáře před neférovou konkurencí. A co když budou muset vrátit vybraných 159 miliard dolarů? „To by mohla být finanční záhuba,“ varují někteří analytici a poukazují na možné otřesy na trhu dluhopisů.

V Česku nejsme jen diváci

Možná si říkáte, že tahle bitva za oceánem se nás netýká. Ale opak je pravdou. Česká ekonomika, která ve druhém čtvrtletí rostla meziročně o 2,6 % podle dat Českého statistického úřadu, je silně exportně orientovaná. A i když zatím dopady Trumpových cel na náš zahraniční obchod zůstávají omezené, nejistota na globálních trzích může rychle změnit pravidla hry. Na jaře jsme sice zaznamenali krátkodobé posílení exportu do USA díky předzásobení amerických firem, ale co bude dál?

Pokud cla zůstanou, exportně orientované sektory jako automobilový průmysl nebo strojírenství mohou čelit vyšším nákladům a ztrátě konkurenceschopnosti. Naopak jejich zrušení by mohlo otevřít dveře novým příležitostem. A nezapomínejme na Evropskou unii, která už teď připravuje odvetná opatření, pokud by protekcionismus pokračoval. Jsme součástí většího celku, a co se děje v USA, se dříve nebo později projeví i u nás.

Nejistota na obzoru

Trumpova administrativa už avizovala odvolání k Nejvyššímu soudu USA, a tak konečné rozhodnutí může přijít až za několik měsíců. Pokud Nejvyšší soud potvrdí nezákonnost cel, můžeme očekávat jejich zrušení a možná i náhrady za již vybrané částky. Naopak, pokud dá za pravdu Trumpovi, cla zůstanou – a s nimi i dlouhodobé obchodní restrikce. Jakýkoli výsledek bude mít dopad na vyjednávání obchodních dohod mezi USA a jejich partnery, včetně EU.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba

Zdroj info: Politico.eu, ČSÚ,  washingtonpost.com, theguardian.com, whitehouse.gov


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.