Aktuálně:

Akciové trhy jsou s Trumpem spokojené

20.08.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Akciové trhy jsou s Trumpem spokojené

Akciové trhy v USA dosahují v srpnu 2025 historických maxim, a to i přes zpomalující ekonomiku. Donald Trump se svou protekcionistickou politikou a daňovými reformami zjevně investory nadchl – ale za jakou cenu?

Akciový trh v USA navzdory ekonomickým výzvám stále dosahuje nových maxim, což je pro investory překvapivé. Index S&P 500 dosáhl hodnoty kolem 6 450 bodů, což znamená růst o 7,8 % od začátku roku, a Nasdaq Composite si připsal dokonce 10 %, hlavně díky technologickým gigantům jako Apple nebo Nvidia. Jak je to možné, když americká ekonomika vykazuje známky zpomalení s růstem HDP pouze okolo 1,4–1,5 % a v prvním čtvrtletí 2025 dokonce zaznamenala pokles o 0,5 %? Odpověď hledejme u Donalda Trumpa a jeho politiky, která trhy rozděluje, ale zároveň fascinuje.

Trumpova administrativa se vrátila ke staré známé strategii – daňové škrty a deregulace. Zákon s pompézním názvem „One Big Beautiful Bill Act“ (OBBBA) přinesl masivní veřejné investice a daňové pobídky, které firmy jako Intel posunuly na nová maxima. Podle dostupných dat z ekonomických reportů z roku 2025 tyto kroky krátkodobě zvyšují zisky firem a lákají investory, kteří věří, že Amerika se může uzavřít před světem a přesto prosperovat.

Protektivismus jako dvojsečný meč

Trumpova protekcionistická politika, která v srpnu zavedla cla na zboží z EU a na asijské země jako Japonsko či Jižní Korea, sice chrání domácí průmysl, ale zároveň zvyšuje náklady pro spotřebitele a výrobce. Není divu, že jádrová inflace v USA vzrostla k červenci na 3,1 %, což je nejvyšší hodnota od února. A co víc, tyto obchodní války způsobují volatilitu na trzích a masivní přesun kapitálu – zatímco z amerických akciových fondů odešlo 87 miliard USD, evropské fondy naopak posílily o více než 100 miliard USD.

Není to poprvé, co Trump hraje tuto hru. Už během jeho prvního funkčního období v letech 2017–2021 jsme byli svědky podobného přístupu – tehdy S&P 500 vzrostl o neuvěřitelných 67 %, a to i přes obchodní válku s Čínou. Dnes je ale situace o něco komplikovanější. Geopolitické napětí je vyšší, cla jsou tvrdší a tlak na Federální rezervní systém (Fed), aby snižoval úrokové sazby, může ohrozit jeho nezávislost. Jak dlouho může tento optimismus na trzích vydržet?

Co na to analytici? Dvě strany jedné mince

Když se zeptáte investorů a analytiků, dostanete dvě zcela odlišné odpovědi. Na jedné straně stojí ti, kdo Trumpovu politiku chválí. Analytici tvrdí, že daňové škrty a deregulace zvyšují atraktivitu amerických akcií a menší firmy v USA mohou těžit z omezení zahraniční konkurence. Technologický sektor, zejména oblasti jako umělá inteligence a výroba čipů, zůstává hlavním motorem růstu.

Na druhé straně však slyšíme varovné hlasy. Analytici a zástupci Světové banky upozorňují, že obchodní války zvyšují inflaci a narušují globální dodavatelské řetězce. Evropské ekonomiky, zejména Německo, jsou těmito kroky silně zasaženy, což má nepříznivý dopad i na Českou republiku, jejíž průmysl je na německý export silně navázán.

Tři možné cesty

Můžeme si představit tři scénáře. Ten optimistický počítá s tím, že Trump bude pokračovat v prorůstových opatřeních, Fed udrží nízké sazby a trhy budou dál lámat rekordy. Pesimistický scénář však varuje před eskalací obchodních válek, vyšší inflací a propady indexů, což by zasáhlo i malé otevřené ekonomiky jako tu naši. A pak je tu smíšená varianta – kombinace růstu a volatility, kdy některé sektory budou prosperovat, zatímco jiné budou trpět.

Akciové trhy v USA jsou s Trumpem zatím spokojené, ale otázka zní – jak dlouho to vydrží? Rekordní hodnoty indexů jsou sice působivé, ale za fasádou optimismu se skrývají rizika inflace, obchodních válek a geopolitické nejistoty. A i když jsme tisíce kilometrů daleko, dopady cítíme i u nás – od dražšího zboží po nejistotu našich exportérů. Možná je čas se zamyslet: je tahle euforie na burzách skutečným odrazem zdravé ekonomiky, nebo jen klidem před bouří, která může udeřit kdykoliv?

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: N-tv.de


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?