e-news.cz - kurzy
Reklama

Proč je v Rusku umírání výhodnější než život?

20.08.2025, Autor: Josef Neštický

1 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 5
Proč je v Rusku umírání výhodnější než život?

V Rusku roku 2025 se život zdá být dražší než smrt. Státní odškodnění za padlé vojáky dosahují částek, které mnohonásobně převyšují roční příjmy v chudších regionech, zatímco běžní lidé zápasí s inflací a stagnací. Jak je možné, že se lidský život proměnil v morbidní finanční kalkulaci?

Když smrt platí víc než život

Představte si, že jste obyčejný člověk v odlehlém ruském regionu. Váš měsíční příjem se pohybuje kolem 670 eur, tedy zhruba 53 000 rublů. Životní náklady pro čtyřčlennou rodinu však dosahují téměř 2 000 eur měsíčně. A teď si představte, že za smrt blízkého na frontě můžete od státu dostat až 14,8 milionů rublů, tedy přes 150 000 eur. Není to jen částka. Je to několikanásobek toho, co byste vydělali za celý život. Tento paradox, kdy je smrt finančně „výhodnější“ než život, není jen šokující statistikou.

Ekonomická stagnace: Život v zajetí inflace

Ruská ekonomika v roce 2025 stagnuje. Podle prognóz Mezinárodního měnového fondu (MMF) a OECD růst HDP dosahuje pouhých 0,9 až 1,5 %. Ještě před rokem tahaly ekonomiku masivní státní výdaje na vojenské účely, ale tyto zdroje se vyčerpávají. Inflace, odhadovaná na 9,9 %, mezitím požírá kupní sílu obyčejných lidí. Když si k tomu přidáme vysokou příjmovou nerovnost – oficiální míra chudoby je sice jen 8,1 %, ale rozdíly mezi bohatými a chudými se prohlubují – dostáváme obraz země, kde život pro mnohé znamená jen přežívání. 

Po rozpadu Sovětského svazu Rusko prošlo řadou ekonomických krizí, ale současná situace, zhoršená válkou na Ukrajině od roku 2022 a mezinárodními sankcemi, je obzvlášť drsná. Stát přesunul obrovské prostředky do válečného úsilí, zatímco sociální systém zůstává podfinancovaný. A právě tady se rodí ten morbidní paradox – smrt vojáka na frontě přináší rodině víc, než by kdy mohla vydělat za desítky let práce.

Odškodnění jako hořká útěcha

Podívejme se na čísla blíže. Jednorázové odškodnění za smrt vojáka může dosáhnout až 5 milionů rublů, tedy zhruba 50 000 eur. K tomu se přidávají regionální příplatky a další dávky, jako vdovské či sirotčí penze, což může celkovou částku vyšplhat až na 14,8 milionů rublů. V chudších oblastech, kde roční příjem rodiny sotva přesáhne ekvivalent několika tisíc eur, je to jako výhra v loterii. Hořká, samozřejmě.

Na druhou stranu, i smrt má svou cenu. Náklady na pohřeb se v Rusku liší – v odlehlých oblastech vyjdou na zhruba 20 000 rublů (cca 230 eur), zatímco v Moskvě mohou přesáhnout 120 000 rublů (přes 1 500 eur). Státní příspěvek na pohřeb? Směšných 9 165 rublů, v Moskvě o něco víc – 15 386 rublů. Pokud nejde o vojáka, rodina si musí poradit sama. Není divu, že pro mnohé je státní odškodnění za padlého vojáka jedinou cestou, jak vyřešit dlouhodobé finanční problémy.

Morální hazard: Jaká je hodnota života?

Co to dělá s lidmi, když stát nepřímo incentivizuje smrt? Kritici, jak uvnitř Ruska, tak mimo něj, varují před morálním hazardem. Tento systém může vést k tomu, že někteří lidé začnou vnímat život na frontě jako finanční kalkulaci. Pro rodiny z chudých oblastí je to často jediná naděje na stabilitu, což vyvolává rozporuplné pocity – vděčnost za peníze, ale zármutek nad ztrátou.

Oficiální ruská propaganda to samozřejmě vidí jinak. Státní média prezentují odškodnění jako spravedlivou odměnu rodinám „hrdinů“. Jenže kde je hranice mezi podporou a cynickou kalkulací? A co to říká o společnosti, kde je život tak bezcený, že smrt se stává výhodnější?

Rusko v dnešní době ukazuje světu znepokojivou pravdu – když ekonomika stagnuje a sociální jistoty selžou, může se i lidský život proměnit v číslo na účtu. Odškodnění za smrt vojáků, ačkoliv mají být útěchou, vytvářejí morbidní paradox, kde je umírání finančně výhodnější než život. Hodnota života by nikdy neměla být nižší než hodnota smrti.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický

Zdroj info: n-tv.de. Spiegel.de, Watson.de, Countrymeters.info, Rosstat, Forbes.ru


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Tajný vítěz izraelského míru? Katar boduje tam, kde ostatní ztrácí

14.10.2025, Autor: Josef Neštický

Katar se stal nečekaným vítězem nedávného příměří mezi Izraelem a Hamásem díky sofistikované síti lobbistů, kteří ovlivnili klíčové hráče v USA, EU i Izraeli. Od roku 2016 investoval do těchto aktivit téměř 250 milionů dolarů, což mu zajistilo roli nezbytného mediátora. 

Podzimní kašel u dětí: Banální rýma, nebo čas na specialistu?

13.10.2025, Autor: red

S podzimem přichází do českých domácností nejen chladnější počasí, ale i kašel, který často provází děti po návratu do školek a škol. Většinou jde o běžnou virózu, ale co když za ním stojí něco vážnějšího? Pojďme se podívat, jak rozpoznat, kdy je čas přestat experimentovat s domácí léčbou a vyhledat plicního specialistu.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Buřinka - stavební spoření
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
Reklama

Proč Češi milují Visegrád, ale nevědí, co vlastně dělá

12.10.2025, Autor: Marek Hájek

Visegrádská skupina, nebo V4, je pro mnohé Čechy symbolem středoevropské hrdosti a spolupráce. Přitom většina z nás ji podporuje spíš intuitivně, než s hlubším pochopením jejího fungování. Tento článek se proto zaměřuje na to, proč Češi Visegrád milují, co tato skupina skutečně dělá a zda je v dnešní politické realitě ještě relevantní – nebo už jen představuje nostalgickou vzpomínku na „staré dobré časy“.

Češi a peníze: tabu, které nás dusí

10.10.2025, Autor: Marek Hájek

V české společnosti zůstává téma výše platu jedním z největších společenských tabu – vyvolá trapné ticho a rychlý ústup od konverzace. Proč se stydíme mluvit o penězích, ať už jde o příjmy nebo dluhy? Podíváme se, proč je mluvit o penězích v Česku stále tak těžké – a jak minulost ovlivňuje naši schopnost s nimi zacházet.

Biometrické brány Evropy: Co nové kontroly znamenají pro cizince?

10.10.2025, Autor: Marek Hájek

Od 12. října 2025 vstupuje v platnost systém EES, který mění pravidla hry na hranicích Evropské unie pro občany zemí mimo EU. Tento automatizovaný systém nahrazuje stará razítka v pasech biometrickými údaji a slibuje bezpečnější i rychlejší kontroly – ale zároveň vyvolává otázky o soukromí a možné diskriminaci. Pro miliony cestujících z třetích zemí to znamená novou realitu, v níž se tvář a otisky prstů stávají klíčem k vstupu do schengenského prostoru.

Sazka reklama
Buřinka - stavební spoření
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama

Boj o spalovací motory štěpí Německo i Evropskou unii

09.10.2025, Autor: red

Německá vláda se rozdělila kvůli dopisu automobilového průmyslu, který žádá zrušení zákazu spalovacích motorů v EU od roku 2035. Kancléř Friedrich Merz z CDU vnímá toto opatření jako hrozbu pro pracovní místa a konkurenceschopnost, zatímco sociální demokraté v čele s ministrem Carstenem Schneiderem ho hájí jako klíč k zelené budoucnosti. Pro nás v Česku, kde automobilky tvoří zhruba desetinu HDP, to není vzdálený spor – jde o přímé riziko pro export i zaměstnanost. 

Měli bychom zakázat dětem sociální sítě, jak plánuje Dánsko?

09.10.2025, Autor: Marek Hájek

Dánsko se chystá omezit přístup dětí mladších 15 let k sociálním sítím, což vyvolává debatu o rovnováze mezi ochranou a svobodou. Tento krok, oznámený premiérkou Mette Frederiksenovou, reaguje na rostoucí obavy z vlivu platforem jako TikTok či Instagram na duševní zdraví mladých. Máme se v Česku nechat inspirovat, nebo hledat jinou cestu?

Polsko: Z popela komunismu k tygrovi východní Evropy

09.10.2025, Autor: Josef Neštický

Polsko, kdysi spoutané komunistickým režimem, se dnes stává ekonomickým tygrem východní Evropy díky rychlé transformaci a chytrému využití evropských fondů. S růstem HDP mezi 3,2 a 3,8 procenta v roce 2025 představuje model úspěchu pro celý region, i když čelí výzvám jako demografická krize a politická polarizace. Jak se tato země naučila růst v globálním hospodářství?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Buřinka - stavební spoření
Sazka reklama
Reklama

Závist jako národní motor, který nás brzdí

09.10.2025, Autor: Marek Hájek

V Česku se vztah k bohatým mísí s obdivem k úspěchu, ale pod povrchem se skrývá hluboká nedůvěra. Proč jsme tak ambivalentní? Tento paradox odhaluje nejen naše historické jizvy, ale i současné tlaky nerovností, které nás drží v pasti frustrace a touhy zároveň.

Přezutí pneumatik: Kolik vás to letos vyjde?

09.10.2025, Autor: Marek Hájek

Přezout auto na zimní obutí? V Brně zaplatíte zhruba 890 až 1 200 Kč, v Praze 1 200 až 2 490 Kč. Proč takové rozdíly? S blížící se zimou jsme zmapovali ceny přezutí pneumatik po celé České republice – od velkoměstských dealerů až po menší venkovské dílny. Ukážeme, jak se ceny liší, co je ovlivňuje a zda se vyplatí připlatit za značkový servis.

Sazka reklama
Apogeo
Buřinka - stavební spoření
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama