Švýcarská ekonomika, dlouho považovaná za symbol stability, se v ocitla v potížích. Růst HDP ve druhém čtvrtletí klesl na pouhých 0,1 %, zatímco americká cla a silný frank dusí klíčové exportní sektory. Jaké jsou příčiny tohoto dramatického zpomalení?
Ekonomika pod tlakem
Švýcarsko, známé svou ekonomickou precizností, čelí v roce 2025 vážným výzvám. Americká cla ve výši 39 %, která od 7. srpna zasahují celý švýcarský vývoz, spolu se silným frankem, který zvyšuje ceny exportů, vytvářejí tlak na ekonomiku. Výsledek? Růst HDP, který v prvním čtvrtletí dosahoval 0,5 %, se ve druhém čtvrtletí zhroutil na pouhých 0,1 %, jak uvádí data Státního sekretariátu pro hospodářské záležitosti (SECO). Prognózy na celý rok byly sníženy na 1,3 % podle SECO a 1,4 % podle agentury Bloomberg.
Od stability k výzvám
Švýcarsko má za sebou bohatou historii ekonomických výzev. Po finanční krizi v letech 2008–2009 se muselo vyrovnat s přílivem kapitálu a posílením franku, což vedlo k zavedení kurzového stropu v roce 2011. Když ho Švýcarská národní banka (SNB) v roce 2015 zrušila, exportéři zažili šok, ale přežili. Pandemie v roce 2020 přinesla hluboký propad HDP, následovaný rychlým zotavením díky státní podpoře. A teď přichází další rána – tentokrát zvenčí. Americká cla a globální zpomalení ekonomiky, zejména v eurozóně, stahují švýcarskou ekonomiku dolů. Není to úplný kolaps, ale rozhodně varovný signál.
Příčiny pádu: Cla
Proč se švýcarská ekonomika najednou potácí? Hlavním viníkem jsou americká cla ve výši 39 %, která od srpna 2025 zdražují švýcarské zboží na klíčovém trhu. Podle zpráv na portálu n-tv.de zasahují především farmaceutický průmysl, kde giganti jako Roche a Novartis ztrácejí konkurenceschopnost, ale také hodinářství či strojírenství. K tomu se přidává silný frank, který funguje jako „bezpečný přístav“ pro investory, ale pro exportéry je spíš noční můrou. A nezapomeňme na globální kontext – eurozóna, kam směřuje velká část švýcarského vývozu, sama bojuje se zpomalením.
Reakce a strategie
Švýcarsko se však nevzdává bez boje. Vláda pod vedením prezidentky Karin Kellerové-Sutterové vyjednává s USA o zmírnění cel a zvažuje ústupky, jako je navýšení dovozu amerického zkapalněného plynu (LNG). Firmy jako Roche a Novartis plánují rozšíření výrobních kapacit přímo v USA, aby obešly cla, zatímco menší hráči hledají útočiště v EU. Hospodářský svaz Swissmem tlačí na prodloužení podpory zvané „kurzarbeit“, což je zkrácená pracovní doba s částečnou kompenzací od státu, aby se zabránilo propouštění. Je to ale dost? Nebo je čas na hlubší reformy a diverzifikaci trhů, jak navrhují někteří ekonomové?
Podle konsenzuálních prognóz by měl růst HDP v roce 2025 dosáhnout 1,4 % a v roce 2026 mírně posílit na 1,6 %, jak uvádí SECO a další zdroje. Inflace zůstane nízká, kolem 0,3–0,6 %, ale nezaměstnanost může stoupnout na 2,8 %. Pokud americká cla přetrvají nebo se rozšíří, hrozí hlubší recese a odliv investic. Na druhou stranu, pokud diplomacie uspěje a Švýcarsko zrychlí inovace a digitalizaci, může se z krize zotavit silnější než kdy dřív.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: ÚN-tv.de, Statistiky o růstu HDP a prognózách: Státní sekretariát pro hospodářské záležitosti (SECO), červen 2025; Bloomberg, srpen 2025
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
