Ruský federální rozpočet se potýká s obrovským deficitem 61 miliard dolarů, což je o 30 % více, než bylo plánováno na celý rok. Za tímto alarmujícím číslem stojí rostoucí válečné výdaje a klesající příjmy z ropy a plynu.
Jak hluboko je Rusko v dluzích?
Představte si, že máte rozpočet na celý rok, ale už v červenci jste ho přečerpali o třetinu. Přesně v takové situaci se nachází aktuálně Rusko. Podle dat zveřejněných na portálu Kyiv Independent a potvrzených ruským Ministerstvem financí dosáhl federální rozpočtový deficit za prvních sedm měsíců roku 4,9 bilionu rublů, tedy zhruba 61 miliard dolarů. To je 2,2 % HDP, zatímco plánovaný cíl na celý rok byl pouhých 1,7 % HDP, tedy 3,8 bilionu rublů. Jinými slovy, Rusko už teď překročilo svůj rozpočtový limit o 30 %. A co víc, jen za červenec se schodek prohloubil o dalších 1,2 bilionu rublů.
Pro srovnání, v roce 2024 skončil ruský deficit na 3,5 bilionu rublů, což bylo rovněž 1,7 % HDP. Letošní skok je tedy dramatický a ukazuje, jak rychle se situace zhoršuje.
Válka jako černá díra rozpočtu
Hlavní příčina ruského fiskálního kolapsu je jasná – masivní výdaje na obranu a bezpečnost. Podle analýz z Interfaxu tvoří tyto položky 32 až 40 % všech federálních výdajů, přičemž na rok 2025 bylo alokováno přibližně 13,5 bilionu rublů. To je nepředstavitelná částka, která pohlcuje zdroje, jež by jinak mohly jít na sociální programy, vzdělání nebo infrastrukturu. Místo toho se peníze sypou do válečné mašinérie, zatímco běžní Rusové pociťují pokles životní úrovně.
Druhou stranou mince je pokles příjmů. Historicky tvořily příjmy z ropy a plynu zhruba třetinu státního rozpočtu, ale v prvních sedmi měsících roku 2025 klesly meziročně o 18,5 až 30 %. Důvody? Nižší světové ceny, sankce ze strany EU a USA a nucené slevy na exportní ceny. Když k tomu přidáme omezený přístup na mezinárodní finanční trhy, Rusko se ocitá v pasti – utrácí víc, než si může dovolit, a nemá kde brát.
Inflace a úroky: Ekonomika na hraně
Situaci ještě zhoršuje inflace, která v Rusku zůstává na vysokých úrovních. Centrální banka Ruské federace pod vedením Elviry Nabiullinové zareagovala zvýšením základní úrokové sazby na rekordních 21 %, jak uvádí Burzovnisvet.cz. To sice může částečně brzdit růst cen, ale zároveň dusí investice a ekonomický růst. Firmy si půjčují draze, lidé šetří a civilní sektor trpí, zatímco zbrojní průmysl kvete. Prezident Vladimir Putin sám přiznal, že vysoké výdaje zatěžují ekonomiku a přispívají k inflaci. Ale změna kurzu? Zdá se být politicky nemyslitelná.
Oficiální odhady ruské vlády mluví o snaze udržet deficit na 0,5 % HDP do konce roku 2025, ale reálná čísla už teď ukazují dvojnásobek. Pro roky 2026 a 2027 se předpokládá další růst deficitu až na 1,1 % HDP, jak uvádí analýzy z Interfaxu. Vláda plánuje daňové reformy, například zvýšení daně z příjmu právnických osob na 25 %, ale bude to stačit? Lze odhadovat, že bez stabilizace cen ropy a plynu nebo zmírnění sankcí se situace jen tak nezlepší.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: Kyiv Independent, Interfax: Data o deficitu a odhadech na roky 2026–2027, Ruské Ministerstvo financí (minfin.gov.ru): Oficiální statistiky o deficitu 4,9 bilionu rublů za prvních 7 měsíců 2025