Aktuálně:

Kyivstar na cestě k Nasdaq: Historický krok za 200 milionů dolarů

17.08.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Kyivstar na cestě k Nasdaq: Historický krok za 200 milionů dolarů

Ukrajinský telekomunikační gigant Kyivstar míří na americkou burzu Nasdaq, aby získal až 200 milionů dolarů. Jako první ukrajinská společnost na této prestižní platformě se snaží ukázat odolnost i v časech války.

Uprostřed válečného konfliktu, kdy se Ukrajina potýká s obrovskými výzvami, se Kyivstar, největší ukrajinský telekomunikační operátor, rozhodl vstoupit na jednu z největších světových burz. V srpnu 2025 se chystá na debut na Nasdaq s cílem získat 50 až 200 milionů dolarů prostřednictvím fúze se SPAC společností Cohen Circle Acquisition Corp. I. Tento krok je symbolem naděje a odolnosti.

Od lokálního hráče k mezinárodnímu debutu

Kyivstar, založený v roce 1994, se za tři desetiletí vypracoval na dominantního hráče na ukrajinském trhu. S 24 miliony mobilních předplatitelů a 1,1 milionu uživatelů pevného internetu je jasným lídrem. Společnost už dávno není jen o telefonování či internetu. Expanduje do digitálních služeb – od zdravotnické platformy Helsi po streamovací službu Kyivstar TV či akvizici přepravní služby Uklon za 155 milionů dolarů. Fúze se SPAC má ohodnotit Kyivstar na 2,21 miliardy dolarů, přičemž mateřská společnost VEON si ponechá minimálně 80 % akcií. Akcie budou obchodovány pod tickerem „KYIV“ – symbolickým odkazem na ukrajinskou metropoli.

Ještě v roce 2023 čelil Kyivstar, respektive jeho mateřská společnost VEON, zmrazení vlastnických práv kvůli sankcím vůči ruským oligarchům Michailu Fridmanovi a Petru Avenovi. Po právních bitvách a diplomatickém tlaku se situace vyřešila na konci roku 2024, což otevřelo cestu k současným ambicím.

Proč teď a proč Nasdaq?

Proč se Kyivstar rozhodl pro tak odvážný krok právě teď, uprostřed pokračujícího konfliktu? Důvodů je několik. Zaprvé, potřeba kapitálu. VEON plánuje investovat na Ukrajině v letech 2023–2027 celkem 1 miliardu dolarů. Zadruhé, jde o symboliku. Generální ředitel VEON Kaan Terzioglu označil tento krok za „lidové IPO“, které má přilákat globální investory a ukázat, že Ukrajina zůstává otevřená byznysu i v těžkých časech. A konečně, fúze se SPAC je rychlejší a administrativně jednodušší cestou na burzu než tradiční IPO.

Finanční výsledky navíc dávají důvod k optimismu. Ve druhém čtvrtletí 2025 dosáhly provozní výnosy Kyivstaru 11,8 miliardy ukrajinských hřiven, tedy zhruba 284 milionů dolarů, což je meziroční nárůst o 25,9 %. Čistý zisk činil 3,4 miliardy hřiven, tedy asi 82 milionů dolarů, s růstem o 18,6 %. Tato čísla ukazují, že i v náročných podmínkách dokáže firma růst. Partnerství se SpaceX na technologii Starlink direct-to-cell, ohlášené v prosinci 2024, signalizuje ambici stát se technologickým lídrem.

Rizika: Válka a stín minulosti

Není ale všechno růžové. Válka na Ukrajině přináší obrovská rizika – od demografických změn, jako je odliv populace, po bezpečnostní hrozby. Investovat do firmy na „válečném trhu“ je jako sázet na loď uprostřed bouře. Navíc tu jsou pochybnosti o minulosti VEONu a jeho dřívějších vazbách na ruské oligarchy. I když byly právní spory vyřešeny, stín podezření může některé investory odrazovat. „Kyivstar je sázka na budoucnost Ukrajiny, ale s pořádnou dávkou nejistoty,“ poznamenal jeden z expertů.

Na druhou stranu, aktivistický investor Shah Capital věří, že IPO může být nejen finančním, ale i politickým signálem – tlakem na urovnání konfliktu.

Mezi nadějí a rizikem

Debut Kyivstaru na Nasdaq je víc než jen finanční transakce. Je to příběh o tom, jak se dá i v těžkých časech hledat cesta vpřed. S plánem získat až 200 milionů dolarů a s již zajištěnými 52 miliony od institucionálních investorů má firma solidní základ. Otázkou zůstává, jak se vyvine geopolitická situace. Pokud se podaří udržet stabilitu, mohl by Kyivstar otevřít dveře dalším ukrajinským firmám na globální trh.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: Kyivindependent.com, Oficiální finanční zprávy Kyivstar a VEON (2025)


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.