Aktuálně:

Švýcarsko zvažuje zrušení zakázky na stíhačky F-35

13.08.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Švýcarsko zvažuje zrušení zakázky na stíhačky F-35

Ve Švýcarsku se po rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa uvalit 39% cla na švýcarské zboží rozhořela debata o osudu miliardové zakázky na stíhačky F-35.

Sázka na F-35: Od naděje k pochybnostem

Příběh začíná už v roce 2020, kdy Švýcaři v těsném referendu – pouhých 50,1 % hlasů – schválili nákup nových stíhaček za 6 miliard švýcarských franků. O rok později padla volba na americké F-35A Lightning II od Lockheed Martin, a to i přes silnou konkurenci evropských modelů jako Rafale nebo Eurofighter. Kontrakt na 36 kusů za přibližně 6,25 miliardy dolarů (podle původní smlouvy z roku 2022) měl být výhodný nejen pro obranu, ale i pro švýcarský průmysl – asi 60 % hodnoty zakázky, tedy kolem 3 miliard dolarů, mělo jít do místních firem. 

Jenže už tehdy se ozývaly hlasy kritiky. Zelení a sociální demokraté varovali před závislostí na USA, vysokými náklady a technologickou kontrolou ze strany Američanů. A co víc, referendum se týkalo obecně nákupu stíhaček, ne konkrétně F-35. Tento detail se teď, o pět let později, vrací jako bumerang.

Cla jako roznětka

Administrativa Donalda Trumpa 7. srpna uvalila na švýcarské zboží cla ve výši 39 %, což je jedna z nejvyšších sazeb vůbec uvalených na vyspělou ekonomiku. Dopad je drtivý – jen vývoz zlata do USA, který za posledních 12 měsíců dosáhl hodnoty 61,5 miliardy dolarů, je vážně ohrožen. A to nemluvíme o sektorech jako hodinářství, farmacie nebo strojírenství, kde hrozí doslova „mrtvý export“.

Proč tak tvrdý úder? Oficiálně jde o obchodní spory, ale mnozí analytici to vidí jako politický tlak. Švýcarsko, které se dlouhodobě drží neutrality, se najednou ocitlo v roli oběti americké snahy o transatlantickou dominanci. A co hůř, posilující švýcarský frank o 10,66 % od začátku roku jen zhoršuje konkurenceschopnost exportérů.

F-35 na váhách: Bezpečnost versus suverenita

V této napjaté atmosféře se švýcarský parlament začíná otáčet proti dohodě o F-35. Zatímco vláda vedená prezidentkou Karin Keller-Sutterovou trvá na dodržení kontraktu s argumentem, že bez těchto stíhaček by země zůstala bez protivzdušné obrany, opozice má jiné priority. Poslanec Hans-Peter Portmann z liberální FDP a další kritici, včetně Zelených, volají po přehodnocení nebo rovnou zrušení zakázky. Proč kupovat drahé stroje od země, která nás ekonomicky deptá? A co když mají Američané v rukávu tzv. „kill switch“ – možnost na dálku deaktivovat letouny?

Veřejnost je na straně opozice. Podle aktuálních průzkumů je proti nákupu více než 80 % Švýcarů, přičemž 65 % se obává, že USA budou mít kontrolu nad daty z letounů. K tomu se přidávají spory o cenu – původní částka 6,035 miliardy franků se může navýšit až o 1,3 miliardy dolarů, což jen podporuje vášně..

Tři cesty do budoucna

Možností dalšího vývoje je několik. První scénář je, že Švýcarsko zakázku na F-35 dotáhne, i za cenu napjatých vztahů s USA. Druhá možnost je přehodnocení a část kontraktu by mohla být zrušena a nahrazena evropskými alternativami, což by ale mohlo být dražší a komplikovanější. A třetí, možná nejradikálnější cesta, je posílení vazeb s EU a odklon od amerických technologií. Každá z těchto cest má svá rizika i příležitosti.

Ekonomicky je situace jasná, pokud cla zůstanou, švýcarský export do USA se může zhroutit. Některé firmy už teď zvažují přesun výroby, což by mohlo znamenat ztrátu pracovních míst. Na druhou stranu, krize může být impulsem k hledání nových trhů v EU nebo Asii.

Hra o víc než jen stíhačky

Konflikt kolem F-35 není jen o stíhačkách. Je to příběh o tom, jak křehké jsou mezinárodní vztahy, když se míchají ekonomické zájmy s geopolitickými ambicemi. Švýcarsko teď stojí před dilematem – obětovat suverenitu kvůli bezpečnosti, nebo riskovat bezpečnost kvůli suverenitě?

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: Politico.eu, Mzv.gov.cz: Informace o ekonomických dopadech amerických cel a vývoji švýcarského franku, Swissinfo.ch: Detaily o politickém vývoji, veřejném mínění a kontraktu na F-35


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.