Rozhovor s Petrem Jelínkem, spolumajitelem České zlatnictví Jelínek.
Petr Jelínek je spolumajitel České zlatnictví Jelínek. Navazuje tak na rodinnou tradici od roku 1930. Jeho rodinné české zlatnictví staví na precizní a poctivé ruční práci, kterou provádí s odbornou péčí a velikou láskou.
„Táta napsal krásnou kroniku našeho rodu. Píše: „Do podnikání je třeba hlavně v počátcích investovat nejen velkou část svých prostředků, ale i hodně času a energie. Je velmi důležité vybrat dobré spolupracovníky, dobře investovat a snažit se být dobrým člověkem,“ říká Petr Jelínek.
Lásku k oboru jste získal od svého dědečka a tatínka. Bylo tedy vaše podnikání předem dané?
Jako kluka mě táta bral do dílny i do prodejny tehdy ještě státního podniku Klenoty, a tak jsem se přirozeně s tímto prostředím seznámil. Taťka doma často vyprávěl veselé příběhy z dílny i obchodu. Rozhodnutí čím budu však nechali rodiče zcela na mně. Jako kluka mě hodně zajímala příroda, a to jak ta živá, tak i svět minerálů a drahých kamenů. Znalosti nabyté studiem na fakultě se mi dnes velmi hodí. Po revoluci táta otevřel svůj první obchod v Praze Libni. Začal jsem mu ve zlatnictví pomáhat. Firma se rozrůstala, otevřeli jsme další pobočku a dílnu. 32 let v tomto podnikání uteklo jak voda a stále mě naplňuje a baví.
Vzpomínáte si na svůj první vyrobený šperk?
Nevím zda se to může nazvat šperkem, ale jako kluk jsem našel v Jizerských horách na cestě vysypané štěrkem malinký achát s dutinkou křišťálů. Z měděných drátků jsem vytvořil pro něj klícku a očko a zavěsil na proužek kůže.
Jaké byly vaše podnikatelské začátky?
Neměl jsem to tak těžké. V roce 1993 jsem přišel již do stabilní a rozjíždějící se firmičky. Zaměstnávali jsme lidi, které jsme znali již z minulosti a věděli jsme o nich, že jsou šikovní a poctiví. Zájem o zlaté šperky byl v té době velký. Evropský trh se otevřel a v nabídce byly najednou šperky, které zákazníci znali dříve jen z výloh zahraničních klenotníků. Navíc cena zlata byla tehdy opravdu nízká, a tak si pěkné šperky mohl dovolit opravdu téměř každý. Vždy jsme nabízeli i veškeré zlatnické opravy a zakázkovou výrobu. Moc si vážíme našich zákazníků. Mnozí k nám chodí již léta. Díky tomu jsme mohli již v roce 1994 otevřít další naší pobočku v Libni na Palmovce.
Dostal jste rady od svých předků?
Táta napsal krásnou kroniku našeho rodu. Píše: „Do podnikání je třeba hlavně v počátcích investovat nejen velkou část svých prostředků, ale i hodně času a energie. Je velmi důležité vybrat dobré spolupracovníky, dobře investovat a snažit se být dobrým člověkem.“
Ještě mě napadla jedna rada, kterou jsem často slýchal od taťky. Říkal: „Usmívejte se na své zákazníky. Kde není úsměv, není úspěch…“
Byl jste zařazen mezi Orli zlatnictví. Co to pro Vás znamená?
Je to pro nás milé ocenění, kterého si vážíme. Nechceme však usnout na vavřínech, a tak se stále musíme snažit. Ocenění nám do hlavy nestouplo. Jdeme dál a stále je co vylepšovat a někam směřovat.
Doménou vašeho zlatnictví jsou zásnubní a snubní prstýnky. Je to Vaše specializace?
Myslím si, že v tomto sortimentu máme opravdu klientům co nabídnout. Chceme, aby si u nás mohl vybrat v podstatě každý. Vždy na začátku roku přicházíme s desítkami nových modelů snubních a zásnubních prstýnků. Snažíme se tak reagovat na změny v poptávce. Naše kolekce se tím pomalu neustále rozšiřuje. Dnes tak v kategorii snubních prstenů můžeme nabídnou několik tisíc modelů. Každý model si totiž může zákazník podle svých představ modifikovat. Určit si nejen svou oblíbenou barvu zlata, ale i šíři prstenů. Šperk se tak stává pro svého majitele jedinečným. Kategorie zásnubních prstenů činí zhruba 150 modelů. Jsou osazeny klasicky brilianty, ale máme i levnější prsteny se zirkony. Někdy se přihodí, a to i neúmyslně, že dojde ke ztrátě prstenu. Časté je to hlavně v letních měsících. Je-li šperk z naší kolekce, není problém jej znovu vytvořit. „Noty“ na šperky, které byly vyrobeny třeba před dvaceti lety, stále máme. Každý zákazník je originál. Někdo prsteny nesundává z ruky prakticky vůbec. Nevadí mu, že šperk postupně stárne s ním, a tak jako jemu přibývají vrásky, tak i šperku drobné odřeniny. Jiný chce mít svůj šperk stále perfektní. Pro ty druhé nabízíme celoživotní servis a pravidelné kontroly zdarma.
Jak vidíte ceny zlata? Je zlato bezpečným kovem?
Cena zlata se za posledních 10 let více jak ztrojnásobila. Grafy mluví jasně. Cena zlata prakticky stále postupně roste. Velký nárůst ceny jsme zaznamenali před dvěma lety. Nárůst cen je dán mnoha faktory. Jedním z nich je opětovný zájem států o tento kov a jeho ukládání do zlatých rezerv. Dalším faktorem je zhoršená světová politická stabilita, zlepšující se ekonomická síla Číny, Indie a států v Perském zálivu, narůstající poptávka po elektronice k jejíž výrobě je také zlato potřeba. Velcí investoři znovu zvažují otevření starých zlatých dolů. Co bylo dříve pro ně ekonomicky nezajímavé se dnes stává zajímavou ekonomickou příležitostí. Zlato se opět stává drahým kovem a podle mého názoru tento ekonomický vývoj bude pokračovat. Je vidět, že zákazníci ke svým zlatým šperkům přistupují zodpovědněji. Mají zájem o restaurování starých např. secesních nebo Art – Deco šperků, které zdědily po předcích. Roztrhané zlaté řetízky a poničené šperky nám nechávají jako materiál, z kterého vzniknou nové kvalitní kousky osazené třeba i pravými přírodními kameny. Tím se toto zlato zhodnotí a klienti platí jen cenu práce. Vznikají tak originální dílka, která se mohou stát šperkem, který se bude dědit nebo předávat při významných rodinných událostech.
Mohou práci zlatníka nahradit umělá inteligence nebo jiné moderní technologie?
IT / umělá inteligence/ ani moderních technologií se bát v našem oboru nemusíme. Je třeba aby mladí zlatníci znali možnosti jejich využití v našem oboru, ale nestaly se na nich závislí. Jen třeba stále dokonale zvládnout staré zlatnické postupy. IT může být v procesu návrhu šperku určitou inspirací. Je však třeba přidat svůj kousek invence, aby vznikl originál.
Jste rodinná firma. Problém v těchto firmách je nástupnictví? Jak to vidíte ve vaší firmě?
Samozřejmě bych rád, kdyby tradice pokračovala. Není mnoho firem, které v tomto oboru působí tři generace. Ve firmě mi hodně v současnosti pomáhá manželka. Administrativy přibývá a je třeba v ní mít pořádek. Jsem rád, že se tomu tak pečlivě věnuje. Díky ní vím, že je vše tak jak má, a já se mohu věnovat jiným věcem. Naše dcera se bude o své profesi teprve rozhodovat. Již několik let říká, že chce být zlatnicí. Nenutíme jí tento obor, ale kdyby se tak rozhodla, nebyl bych proti…
Co vám udělalo v poslední době nejvíce radosti?
Jsem velmi šťastný, že mám svou rodinu. Otec bohužel loni ve svých 89 letech zemřel, ale mám stále maminku. Celá širší rodina je ve vzájemném kontaktu a máme se rádi. Těžké nemoci a úrazy se nám bohudík vyhýbají a tak můžeme plánovat do dalších let. Věřím, že to vyjde…
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Petrem Jelínkem
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
