Srbská ropná společnost Naftna Industrija Srbije (NIS), většinově vlastněná ruským Gazpromem, získala k 31. červenci pátou výjimku ze sankcí USA. Tato dočasná úleva, platná pouze do 27. srpna, však přichází s varováním – další prodloužení už nemusí být na stole.
Když Spojené státy na začátku roku 2025 zařadily ruský ropný sektor, včetně Gazprom Neft, na sankční seznam, pocítila to i srbská společnost Naftna Industrija Srbije (NIS). Ta je klíčovým hráčem na balkánském trhu s ropou, její rafinerie v Pančevu má kapacitu zhruba 4,8 milionu tun ročně a zajišťuje dodávky pohonných hmot nejen pro Srbsko, ale i okolní země. Problém? Gazprom Neft drží 44,9 % akcií a Gazprom dalších 11,3 %, což znamená, že více než polovinu firmy kontroluje ruský stát. Podle dat z rešerše, která vychází z aktuálních zpráv na portálu kyivindependent.com, USA udělily NIS už pátou výjimku ze sankcí, tentokrát na pouhých 30 dní – do 27. srpna 2025. Srbská vláda přitom žádala o prodloužení o 180 dní. Tato krátkodobá úleva umožňuje NIS pokračovat v provozu, ale neřeší dlouhodobé problémy spojené se sankcemi.
Proč USA váhají?
Sankce proti ruským energetickým firmám nejsou nic nového. Od roku 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, se Západ snaží omezit příjmy Kremlu z ropy a plynu, které financují válečné úsilí. Gazprom a jeho dceřiné společnosti se tak staly terčem, ať už jde o zmrazení aktiv, nebo zákaz transakcí. NIS však představuje specifický případ. Srbsko není členem EU, a přestože oficiálně válku na Ukrajině nepodporuje, k sankcím se nepřipojilo. Americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) proto hledá balanc – tlačí na Rusko, ale zároveň nechce destabilizovat energetickou bezpečnost Balkánu.
Ekonomická realita
Pro NIS a Srbsko není situace růžová. Podle posledních údajů došlo v prvním čtvrtletí 2025 k poklesu prodeje ropných produktů, což je zčásti dáno nejistotou na trhu. Kdo by chtěl obchodovat s firmou, nad níž visí hrozba sankcí? Srbská vláda bije na poplach – NIS je pro zemi klíčovým pilířem energetické stability. Pokud by USA výjimky ukončily, hrozí narušení dodávek ropy a pohonných hmot, což by mohlo vyvolat ekonomickou krizi. A co víc, odkup ruských podílů v NIS, o kterém se spekuluje jako o možné cestě ven, by mohl Srbsko stát až 1 miliardu eur. To je suma, která by i větší ekonomiku položila na kolena.
Česká republika sice už není závislá na ruské ropě díky rozšíření infrastruktury, jako je ropovod TAL nebo IKL, a ceny benzínu se u nás v první polovině 2025 pohybovaly mezi 34 a 37 korunami za litr. Přesto jsme součástí evropského trhu. Pokud by sankce na NIS vedly k výpadkům dodávek na Balkáně, mohlo by to zkomplikovat situaci i v okolních zemích, jako je Maďarsko nebo Slovensko, které stále hledají rovnováhu mezi sankcemi a vlastními potřebami. A Evropská unie? Ta v červenci schválila 18. balíček sankcí, včetně snížení cenového stropu na ruskou ropu. Jde o jasný signál, že tlak na Rusko bude pokračovat.
Pátá výjimka ze sankcí pro srbskou NIS je jen další kapitolou v dlouhém příběhu geopolitického zápasu o energetickou budoucnost Evropy.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Kyiv Independent: Informace o páté výjimce ze sankcí pro NIS a její platnosti do 27. srpna 2025, Gazetaexpress.com: Postoj srbské vlády a ekonomické dopady na NIS
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
