Brusel v červenci zvyšuje tlak na členské státy, které podle něj podkopávají demokratické hodnoty. Maďarsko přichází o miliardy eur, zatímco Polsko se vrací do hry. Jak tento střet ovlivňuje Českou republiku a co nám hrozí v budoucnu?
Evropská unie se rozhodla, že peníze nebudou jen tak pro každého. K červenci Brusel oznamuje nový, jednotný systém podmíněnosti, který má zajistit, že unijní fondy nepotečou do zemí porušujících právní stát. Je to jako když banka podmíní půjčku dodržováním přísných finančních pravidel. Jenže někteří „odpadlíci“ jako Maďarsko to vidí jinak – a konflikt mezi národní suverenitou a unijními pravidly se vyostřuje. Jak se v tom všem orientujeme my, Češi?
Od slov k sankcím
Příběh není nový. Už od roku 2017 se EU potýká s Polskem kvůli justičním reformám, které podle Bruselu ohrožují nezávislost soudů. O rok později přišlo na řadu Maďarsko, kde vláda Viktora Orbána čelí kritice za omezování médií, korupci a diskriminační zákony. Mechanismus podmíněnosti, zavedený v roce 2020 a potvrzený Soudním dvorem EU o dva roky později, dal Bruselu nástroj, jak tyto státy finančně přitlačit. A dnes je tento nástroj ostřejší než kdy dřív.
Pamatujete, jak jsme před lety sledovali, jestli Polsko a Maďarsko vůbec zůstanou v unijním „klubu“? Dnes je jasné, že odejít nechtějí, ale pravidla hry se jim nelíbí. A tak se bojuje o miliardy – doslova. Celkový rozpočet EU do roku 2027 činí přes 1,2 bilionu eur, jak uvádí oficiální dokumenty Evropské komise. Dosud se podmíněnost vztahovala jen na část těchto prostředků, ale nový plán má pokrýt všechny fondy. Je to jako kdyby vám šéf řekl, že bonus dostanete, jen pokud budete hrát podle jeho not.
Maďarsko na odstřel, Polsko se vrací
Podívejme se na aktuální situaci. Maďarsko má podle zprávy Evropské komise z 8. července 2025 zablokováno 19 miliard eur z kohezních fondů a Nástroje pro oživení a odolnost. Důvod? Zásadní nedostatky v nezávislosti soudnictví, korupce na vysoké úrovni a manipulace s médii. Navíc 1 miliarda eur už Maďarsku trvale propadla, protože nesplnilo požadované reformy. Viktor Orbán to označuje za politické vydírání a hledá peníze jinde – třeba v Číně. Jenže to zvyšuje zadlužení a závislost na externích partnerech. Není to trochu jako půjčit si od lichváře, když vám banka odmítne úvěr?
Na druhé straně Polsko ukazuje, že změna je možná. Po nástupu vlády Donalda Tuska koncem roku 2023 se situace zlepšila, procedura podle článku 7 Smlouvy o EU byla ukončena a v únoru 2024 bylo odblokováno 137 miliard eur. Je to jako pohádka o marnotratném synovi, který se vrací domů a dostane druhou šanci. Ale co to znamená pro zbytek Unie? Je Brusel příliš měkký, nebo naopak příliš tvrdý?
Česká republika: Nejsme v ohni, ale cítíme žár
Česká republika aktuálně nečelí žádné blokaci fondů. Ba naopak, nedávno jsme získali 114 milionů eur na obnovu po povodních, jak uvádí data z ministerstva pro místní rozvoj. Jenže pohled do budoucna není tak růžový. Po roce 2027 může dojít ke snížení prostředků z politiky soudržnosti až o 50 %, což je důsledek našeho ekonomického pokroku – už nejsme „chudí příbuzní“, kteří potřebují maximum podpory. Ale ruku na srdce, kdo z nás by se vzdal půlky příjmů bez obav?
Tento vývoj nás staví před otázku: Jak se připravit na menší přísun unijních peněz? A co kdybychom se jednou dostali do podobné situace jako Maďarsko? Zatím mechanismus podmíněnosti podporujeme, ale zároveň zdůrazňujeme potřebu transparentnosti a boje proti korupci, jak ukazují stanoviska české vlády. Je to rozumný přístup, nebo jen hra na jistotu?
Budoucnost: Chytrá podmíněnost, nebo další válka?
Evropská komise teď přichází s konceptem „chytré podmíněnosti“. Cílem je propojit konkrétní porušení právního státu s konkrétními platbami, aby sankce nedopadaly na nevinné příjemce – třeba na obce nebo firmy. Zní to jako férový kompromis, ale otázka zní: Bude to fungovat? Lze odhadovat, že pokud Maďarsko nepřistoupí na reformy, politické konflikty se budou jen prohlubovat. A co víc, podobné spory by se mohly rozšířit i na Slovensko, kde Brusel už vyjadřuje obavy o svobodu tisku, jak uvádí zprávy z unijních institucí.
Pro nás v ČR je klíčové, jak se vyrovnáme se snížením finančních toků po roce 2027. Budeme muset více investovat z vlastního, což může znamenat vyšší daně nebo škrty v rozpočtu.
Hra o hodnoty i peníze
Boj Bruselu s „odpadlíky od demokracie“ není jen o Maďarsku či Polsku. Je to střet o to, co znamená být součástí Evropské unie. Můžeme se ptát, zda je finanční tlak správný nástroj k prosazení hodnot, nebo zda jen prohlubuje rozkoly. Pro Českou republiku je to varování – zatím jsme na bezpečné straně, ale budoucnost přináší výzvy. Jak se s nimi popereme, ukáže čas. V této hře o miliardy nejde jen o peníze, ale o to, jakou Evropu si přejeme.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Politico.eu, europa.eu, vlada.gov.cz
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
