Aktuálně:

Blackout a ztráty: Kdo zaplatí za zničené spotřebiče a zkažené jídlo?

10.07.2025, Autor: red

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Blackout a ztráty: Kdo zaplatí za zničené spotřebiče a zkažené jídlo?

Čtvrtý červenec 2025 se zapsal do paměti milionům Čechů jako den, kdy se velká část země ponořila do ticha a tmy. Rozsáhlý výpadek proudu ochromil domácnosti i firmy, zničil spotřebiče a znehodnotil potraviny. Kdo ale ponese odpovědnost za škody, které dosahují stovek milionů korun, a dostanou lidé své náhrady?

Když se zhasne celá země

Představte si, že se jednoho letního odpoledne zastaví všechno – lednička přestane chladit, počítač zhasne a doprava v ulicích kolabuje. Přesně to zažilo přibližně půl milionu až jeden milion odběratelů v Praze, Středočeském, Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém a Olomouckém kraji dne 4. července 2025. Technická závada – pád fázového vodiče na vedení V411 – způsobila kaskádovou poruchu, která vyřadila osm rozvoden a několik bloků elektráren. Výsledek? Několikahodinový blackout, který ochromil život v polovině republiky. Stát vyhlásil stav nouze a vyšetřování příčin, do něhož se zapojili i mezinárodní experti, pokračuje. Ale co ti, kteří přišli o majetek?

Škody za stovky milionů: Od ledniček po továrny

Rozsah škod je ohromující. Domácnosti lamentují nad zničenými televizory či ledničkami, které neunesly přepětí při obnovení dodávek. Ještě horší dopad však pocítily firmy. Podle odhadů Hospodářské komory ČR dosahují škody v gastronomii desítek milionů korun, kdy některé podniky ztratily až 35 % denního obratu. Průmysl na tom není o nic lépe – textilka Juta hlásí ztráty 25 až 30 milionů korun a sklárna Crystalex mluví o nejdelším výpadku ve své historii. Kdo za to zaplatí? A hlavně – máme na náhradu vůbec nárok?

Náhrada škody: Právní bludiště a vyšší moc

Náhrada škody, tedy právní proces, kdy se snažíme získat odškodnění za újmu na majetku, není v případě výpadku proudu žádná samozřejmost. Nárok na kompenzaci je často podmíněn prokazováním zavinění provozovatele přenosové soustavy, tedy například ČEPS. Problém je, že stát i ČEPS argumentují tzv. vyšší mocí – nepředvídatelnou událostí, která zprošťuje odpovědnosti. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček jasně řekl, že náhrady přicházejí v úvahu jen při prokázání pochybení. Vyšetřování však může trvat týdny. A co mezitím? Pojišťovny, jako Generali nebo Kooperativa, připomínají, že mnohé škody kryje pojištění domácnosti – pokud máte ve smlouvě zahrnuto přepětí nebo zkažení potravin. Jenže kdo si tohle v pojistce kontroluje dopředu?

Různé pohledy: Kdo má pravdu?

Tady se láme chleba. Vláda a ČEPS trvají na tom, že bez důkazů o pochybení nemohou kompenzace vyplácet – a čekají na výsledky analýz. Podnikatelé, zastoupení svazy jako Hospodářská komora ČR, však bijí na poplach. Podle jejich odhadů jsou ztráty v průmyslu a gastronomii katastrofální a volají po okamžité podpoře. Není divu – když vám kvůli výpadku stojí výrobní linka nebo musíte vyhodit celý sklad potravin, čekání na vyšetřování je jako čekání na déšť v poušti. A co my, běžní lidé? Veřejnost, jak ukazují reakce na sociálních sítích a v médiích, je frustrovaná z nedostatečné připravenosti na takové situace. Zájem o záložní zdroje, jako jsou elektrocentrály, roste. Ale proč bychom si měli za pochybení systému platit sami?

Modernizace, nebo jen sliby?

Budoucnost přináší naději, ale i otázky. Novela energetického zákona Lex OZE III, jak uvádí podklady z MPO, má za cíl modernizaci a decentralizaci sítí, aby byly odolnější. ČEZ Distribuce plánuje investovat 19,2 miliardy korun, ČEPS plánuje investice ve výši přibližně 16 miliard korun. To je dobrá zpráva. Ale co náhrady za škody? Debata o státním mechanismu kompenzací pokračuje, konkrétní návrhy však chybí.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba

Zdroj info: Hospodářska komora ČR, MPO


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.