Meziroční inflace v Česku v červnu 2025 podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla na 2,9 %. Oproti květnu, kdy dosahovala 2,4 %, jde o znatelné zrychlení. Co za tím stojí a jaký dopad to má na naše peněženky?
Kde se vzalo číslo 2,9 %?
Předběžný odhad ČSÚ, zveřejněný na začátku července 2025, ukazuje, že meziroční inflace v červnu dosáhla 2,9 %. To je o půl procentního bodu více než v květnu, kdy činila 2,4 %. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,3 %. Jak ukazují data ČSÚ, hlavními tahouny růstu byly ceny potravin, alkoholu, tabáku a služeb. Naopak pokles cen energií a pohonných hmot, který jsme v posledních měsících sledovali, se v červnu zmírnil. Definitivní čísla budou známa 10. července, ale už teď je jasné, že inflace zůstává v tolerančním pásmu České národní banky (ČNB), tedy mezi 1 a 3 %.
Pojďme se na to podívat v širším kontextu. Ještě před pár lety, v roce 2022, jsme se potýkali s inflací přesahující 15 %, což bylo jako finanční tsunami pro většinu domácností. Rok 2024 přinesl úlevu s průměrnou inflací 2,4 %, ale první polovina roku 2025 ukazuje kolísavý vývoj – od 1,8 % v dubnu až po aktuálních 2,9 % v červnu. Je to náhoda, nebo začátek nového trendu?
Jak to cítíme v peněženkách?
Každý z nás si všiml, že životní náklady rostou. Domácnosti, zejména ty s nižšími příjmy, jsou zasaženy nejvíc. Potraviny a bydlení – to jsou položky, které se z rozpočtu škrtnout nedají. Zajímavé je, že podle sociologických analýz, například od agentury PAQ Research, střední třída pociťuje pokles kupní síly nejvíc. Nejchudší domácnosti částečně chrání sociální dávky, zatímco bohatší si poradí snáz. A co my ostatní? Hledáme slevy, kupujeme levnější varianty zboží a přemýšlíme, zda si tu dovolenou letos můžeme dovolit.
Firmy na tom nejsou o moc lépe. Vyšší vstupní náklady je tlačí ke zvyšování cen svých produktů a služeb, což zase krmí inflační spirálu. Není divu, že se zvyšuje tlak na politiky, aby přišli s opatřeními proti drahotě. Ale co vlastně můžou udělat, když spousta příčin leží mimo jejich dosah?
Co na to ČNB a analytici?
Česká národní banka zůstává opatrná. Ve své jarní prognóze z května 2025 odhaduje průměrnou inflaci za celý rok na 2,5 %, což je blízko jejího cíle 2 %. V červnu proto ponechala úrokové sazby na úrovni 3,5 % (dvoutýdenní repo sazba), aby nepodpořila další inflační tlaky. Někteří analytici, například z Komerční banky nebo skupiny Cyrrus, však předpokládají, že ve druhé polovině roku by mohlo dojít k pozvolnému snižování sazeb – pokud se situace stabilizuje.
Jiné hlasy jsou skeptičtější. Někteří ekonomové upozorňují na setrvačnost takzvané jádrové inflace, tedy růstu cen bez vlivu energií a potravin. Pokud domácí poptávka zůstane silná a mzdy budou dál růst, inflace se může udržet nad cílem ČNB déle, než bychom si přáli. Otázka zní: dokáže centrální banka najít správnou rovnováhu, nebo nás čeká další kolo nejistoty?
Když se podíváme na výhled, analytici ČNB a dalších institucí se shodují, že inflace by se v druhé polovině roku 2025 mohla stabilizovat kolem 2–3 %. V optimistickém scénáři by pokračující stabilizace cen energií a slabší poptávka mohly inflaci stlačit blíže k 2 %. Na základě aktuálních trendů se ale dá předpokládat, že růst mezd a cen služeb udrží inflaci spíše kolem horní hranice tolerančního pásma, tedy 2,5–3 %. A co když přijdou další globální šoky, třeba nové výkyvy cen energií? Pak by inflace mohla přeskočit 3 %, což by ČNB mohlo donutit k přísnější politice.
Inflace na úrovni 2,9 % v červnu 2025 není katastrofa, ale je to varování. Jsme sice daleko od rekordních čísel z let 2022 a 2023, ale růst cen potravin a služeb nám připomíná, že klid na trhu není samozřejmostí.
Foto: Pixabay
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: ČSÚ
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
