Aktuálně:

Dluh ČR loni vzrostl na tři a půl bilionu korun, jeho růst se skoro zdvojnásobil

22.03.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Dluh ČR loni vzrostl na tři a půl bilionu korun, jeho růst se skoro zdvojnásobil

Zahraniční dluh České republiky vůči zahraničí zaznamenal v roce 2016 nárůst o 332 miliard na 3,528 bilionu Kč.

Vzhledem k hrubému domácímu produktu (HDP), jenž ilustruje celkový výkon tuzemské ekonomiky, dluh představoval podíl 74,8 procenta. Nárůst dluhu zrychlil oproti roku 2015 téměř dvojnásobně, když koncem roku 2015 činil meziroční nárůst dle předběžných údajů ČNB 172 miliard korun.
V rámci struktury zahraničního dluhu ČR se podle ČNB zvýšilo především zadlužení bankovního a vládního sektoru. Podíl všech bank včetně centrální dosáhl na celkovém dluhu koncem minulého roku 34 %. Rostoucí bankovní závazky byly ovlivněny nákupy bankovních dluhopisů nerezidenty a přijetím krátkodobých vkladů ze zahraničí.
Vládní závazky představují 24,6% podíl zahraničního dluhu
Vládní závazky se na celkovém dluhu na konci roku 2016 podílely 24,6 %. Podle České národní banky byl růst dluhů vládního sektoru spojen zejména s nákupy korunových dluhopisů.
Celkově pak veřejná sféra, tedy závazky vlády a vládních organizací nebo závazky soukromých subjektů garantované vládou, měla podíl na zahraničním dluhu ve výši 34,6 %. Zbytek připadá na soukromý sektor. Závazky se splatností delší než jeden rok se na celkovém zahraničním dluhu podílejí 52 %.
Od roku 2004 vzrostl zahraniční dluh o více než 2 biliony Kč
Zahraniční zadlužení České republiky dlouhodobě roste. Přes hranici jednoho bilionu Kč se dluh poprvé přehoupl na konci roku 2004, dva biliony Kč překonal v roce 2010 a tři biliony podle aktuálních údajů ČNB na konci roku 2014. V roce 2016 pak dluh činil již více než 3,5 bilionu Kč.
Investiční pozice, tedy rozdíl mezi úhrnnými zahraničními aktivy a pasivy, v minulém roce meziročně snížila schodek o 336,9 miliardy na 1,176 bilionu Kč. V poměru k HDP to představuje 24,9 procenta.
Zahraniční zadluženost České republiky (v bilionech Kč):


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.