Bulharsko se připravuje na vstup do eurozóny s plánovaným datem 1. ledna 2026. Splnilo všechna Maastrichtská kritéria, včetně inflačního. Ta dosahuje výše 2,7 %, což je těsně pod limitem 2,8 %. Přesto se objevují spekulace – manipulovalo Bulharsko s čísly, aby se do elitního klubu dostalo?
Když se řekne eurozóna, většina z nás si představí ekonomickou stabilitu a jednotný trh. Pro Bulharsko, které se o vstup do tohoto klubu snaží už od vstupu do EU v roce 2007, je to ale spíš maraton plný překážek. A teď, když cílová páska konečně bliká na obzoru, ozývají se otázky: Je všechno tak čisté, jak se zdá? Nebo si Bulharsko trochu „upravilo“ čísla, aby splnilo přísná pravidla?
Dlouhá cesta k euru: Historie plná odkladů
Bulharsko není nováčkem v touze po euru. Už od roku 1997 má leva pevně navázané na euro prostřednictvím tzv. currency board, což je systém, kde národní měna nemá vlastní život, ale kopíruje pohyby eura. Fakticky tak Sofia už dávno ztratila kontrolu nad vlastní měnovou politikou. Původní plán vstupu do eurozóny v roce 2010 se ale neustále posouval – ať už kvůli finanční nestabilitě, nebo vysoké inflaci, která v roce 2023 dosahovala až 15,3 %. Teprve stabilizace v roce 2024 a těsné splnění inflačního kritéria na 2,7 % k dubnu 2025 otevřelo dveře k finálnímu rozhodnutí, které očekáváme v červenci 2025 od Rady EU.
Proč tolik odkladů? Externí šoky jako pandemie, válka na Ukrajině a rostoucí ceny energií Bulharsko zasáhly tvrději než jiné země. Přesto se teď zdá, že Sofie konečně našla správný rytmus. Nebo je to jen dobře načasovaný finiš?
Inflace pod drobnohledem
Klíčovou otázkou zůstává inflace. Podle konvergenčních zpráv Evropské komise a Evropské centrální banky (ECB) z června 2025 dosahuje dvanáctiměsíční průměrná míra inflace v Bulharsku 2,7 %, což je těsně pod referenční hodnotou 2,8 %. V absolutních číslech to vypadá jako úspěch. Ale přinejmenším někteří skeptici se ptají: Není to až příliš těsné? Nemohlo Bulharsko trochu „přitlačit“ na statistiky, aby se pod limit dostalo?
Manipulace inflací není jen akademická spekulace. Mohla by zahrnovat administrativní regulaci cen, opožděné promítání nákladů nebo třeba účelné vykazování dat. Jenže – a to je klíčové – žádné ověřené důkazy o takovém chování neexistují. Jak ukazují data z rešerše, ani investigativní zprávy, ani oficiální zdroje nic takového nepotvrzují. Spíše jde o ekonomické výzvy, které Bulharsko muselo překonat, a o přísná pravidla EU, která neodpouštějí žádné výkyvy.
Bulharská veřejnost: Euro ano, nebo ne?
Zatímco vláda v čele s premiérem Rossenem Zhelyazkovem a Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové oslavují pokrok, bulharská veřejnost je rozdělená. Podle květnového průzkumu Eurobarometru 2025 je proti přijetí eura zhruba polovina obyvatel. Proč? Strach z růstu cen, který postihl třeba Chorvatsko po zavedení eura, je silný. Prezident Rumen Radev dokonce navrhl referendum o odložení přijetí, zatímco nacionalistická strana Vazrazhdane pořádá demonstrace. Pro mnohé je euro symbolem ztráty suverenity – jakési kapitulace národní měny.
Na druhé straně ekonomové a akademici argumentují, že přijetí eura je logickým krokem. Bulharsko už teď nemá vlastní měnovou politiku, tak proč se bránit? Navíc by euro mohlo přinést stabilitu a důvěru investorů. Otázka je, zda krátkodobé zdražení nestojí za dlouhodobý zisk.
Euro v roce 2026, nebo další odklad?
Bulharsko má před sebou dva možné scénáře. První, a pravděpodobnější, je vstup do eurozóny 1. ledna 2026. Krátkodobě může dojít k mírnému zdražení kvůli přepočtům a zaokrouhlování cen, ale dlouhodobě by to mělo přinést stabilitu a růst ekonomiky o 0,5 až 1 % ročně, jak predikují analýzy. Druhý scénář je další odklad – pokud by inflace znovu vyletěla, nebo politická nestabilita narostla, mohlo by se vše posunout.
A co zmíněná manipulace? Pravda je, že zatím jde spíše o spekulace než o fakta. Bulharsko se zdá být spíš zemí, která se snaží dohnat zmeškané, než zemí, která by podváděla.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba