Hádky o značky a chutě: Co nás v roce 2025 rozděluje?

Digitální válka: Android versus Apple

Když se dnes v Česku zeptáte někoho, jaký má telefon, odpověď často není jen o zařízení. Je to prohlášení o stylu, hodnotách, ba dokonce i sociálním statusu. Jak ukazují data ze Statcounter Global Stats, Android dominuje českému trhu s podílem 74,63 %, zatímco iOS od Apple si drží 24,87 %. V Evropské unii je rozdíl menší – Android má 64,01 %, iOS 35,51 %. Globálně se Android pohybuje kolem 72-74 %, zatímco iOS osciluje mezi 22-28 %. Přinejmenším v číslech je tedy jasno, ale proč jsou emoce kolem těchto platforem tak silné?

Rivalita mezi Androidem a Applem sahá až do let 2007-2008, kdy první iPhone změnil pravidla hry a Google odpověděl otevřeným systémem Android. Od té doby se střetávají dvě filozofie: uzavřený ekosystém Apple s důrazem na bezpečnost a prémiový design versus otevřenost a přizpůsobitelnost Androidu, který navíc nabízí zařízení pro každou peněženku. Zajímavé je, že demografie hraje roli – mladší generace (18-34 let) tíhne spíše k iOS, zatímco starší uživatelé a lidé s nižšími příjmy volí Android. A co loajalita? Ta je u obou systémů vysoká – u Androidu 89-91 %, u iOS 85-88 %, jak ukazují analýzy od Canalys a Counterpoint Research.

Proč ale tato volba vyvolává takové vášně? Není to jen o technologiích. Jde o identitu. Apple je často vnímán jako symbol luxusu, zatímco Android zastupuje praktičnost a dostupnost. A co vy? Jste „jablíčkář“, nebo hájíte svobodu Androidu? Diskuze o soukromí a bezpečnosti navíc jen přilévá olej do ohně – i když se funkční rozdíly mezi systémy stírají, vnímání iOS jako bezpečnější platformy přetrvává.

Kulinářský spor: Havajská pizza jako symbol rozkolu

Přesuňme se z digitálního světa do kuchyně. Kdo by si pomyslel, že pizza může rozdělit společnost? Havajská pizza, kombinace šunky a ananasu, to dokázala. Vznikla v roce 1962 v Kanadě díky Samu Panopoulosovi, ale i v roce 2025 zůstává jedním z nejkontroverznějších jídel. Podle průzkumu Edenred Barometr FOOD je česká veřejnost rozdělena téměř napůl – 50,5 % lidí ananas na pizze odmítá, zatímco 49,5 % ho vítá. Zajímavé je, že největší podporu má u mladých (19-24 let) a seniorů (65+).

Pro odpůrce je to narušení posvátné italské tradice. Když v lednu 2024 zařadil slavný neapolský pizzař Gino Sorbillo havajskou pizzu na své menu, někteří ho označili za „vlastizrádce“. Na druhé straně příznivci oceňují sladko-slanou kombinaci jako osvěžující inovaci. Některé české pizzerie na tento spor reagují po svém – buď havajskou pizzu odmítají nabízet, nebo za ni účtují přemrštěné ceny, aby zákazníky odradily. Není to jen o chuti, je to o kultuře. Jak je možné, že kousek ananasu na těstě vyvolává takové emoce?

Širší rozkoly: Technologie a životní styl

Není to jen o telefonech a pizze. Dnes nás rozdělují i vážnější témata. Umělá inteligence (AI) se stává všudypřítomnou, ale zároveň vyvolává obavy z etiky, dezinformací a dopadů na pracovní trh. Zatímco jedni vidí v AI cestu k efektivitě, druzí varují před zneužitím. Podobně sociální média – jsou zdrojem informací a svobody projevu, nebo spíše nástrojem manipulace a dezinformací? Regulace těchto platforem, jak ji prosazuje třeba Evropská komise prostřednictvím Digital Services Act, jen prohlubuje názorové střety.

A co zelené technologie? Green Deal a snaha o udržitelnost jsou chváleny jako nezbytné pro boj s klimatickou změnou, ale kritici upozorňují na vysoké náklady a sociální dopady, zejména v Česku, kde energetická transformace zatěžuje domácnosti i firmy. K tomu přidejme lokální spory – třeba o elektrokoloběžky, které jsou pro jedny praktickým dopravním prostředkem, pro druhé bezpečnostním rizikem, nebo regulaci syntetických kanabinoidů jako HHC, kde se střetává otázka zdraví a osobní svobody.

Proč nás to tak rozděluje?

Tyto hádky nejsou jen povrchní. Jsou zrcadlem našich hodnot, ekonomických možností a kulturních předsudků. Android versus Apple odráží, jak vnímáme svobodu versus bezpečí, dostupnost versus luxus. Havajská pizza zase ukazuje střet tradice a inovace. A technologie jako AI nebo sociální média otevírají otázky etiky, regulace a budoucnosti naší společnosti. V absolutních číslech možná vidíme jasné trendy, ale emoce a identity, které za nimi stojí, jen tak nezmizí.

Spotřebitelské preference ovlivňují trh – ať už jde o telefony, nebo o to, jaké pizzy najdeme v nabídce. A v širším kontextu, oproti minulosti, kdy jsme se hádali spíše o politiku nebo náboženství, se dnes střetáváme i v každodenních maličkostech. Není to známka rozpadu společnosti, spíše důkaz, že jsme různí – a to je možná dobře.

Možná bychom se měli nad těmito hádkami zamyslet. Nejsou jen o produktech, ale o tom, jakými lidmi chceme být. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Laura Šuleková