Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona tlačí na zákaz sociálních sítí pro děti mladší 15 let. Reakce na tragické události a rostoucí obavy o duševní zdraví mladých jsou hlavními důvody. Je ale takový krok správný, nebo jde o přílišný zásah do svobody a soukromí?
Když se řekne sociální sítě, většina z nás si představí nekonečné hodiny strávené na platformách jako Instagram nebo TikTok. Pro děti a teenagery jsou ale tyto platformy často mnohem víc – jsou prostorem pro sebevyjádření, ale i pro kyberšikanu či manipulaci. Jak ukazují data, v Dánsku má účet na sociálních sítích téměř polovina dětí pod 10 lety a většina je aktivní už kolem 13 let. Není tedy divu, že se otázka ochrany mladých v online prostředí stává politickou prioritou. Francie teď přichází s radikálním návrhem: zakázat přístup na sociální sítě dětem do 15 let. Je to ale skutečně řešení, nebo jen další regulace, která se dá snadno obejít?
Proč právě teď?
Návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nepřišel z čista jasna. Tragický útok ve škole v Nogentu, kde čtrnáctiletý student smrtelně pobodal asistenta pedagoga, otřásl veřejností a znovu otevřel debatu o vlivu online prostředí na chování mladých. Macron sám zdůraznil, že Francie je připravena jednat i jednostranně, pokud se rychlá shoda na úrovni Evropské unie nenajde. A nejde jen o Francii – celá EU diskutuje o zavedení věkové hranice „digitální dospělosti“ na 15 let, což podporují země jako Řecko, Španělsko nebo Dánsko, které od července 2025 předsedá Unii a ochranu dětí na internetu má jako prioritu.
Připomeňme si, že Francie už dříve ukázala svaly. Od 7. června 2025 platí povinnost ověřování věku na pornografických webech, což vedlo k odchodu některých platforem z francouzského trhu. Není tedy překvapením, že Macron slibuje tvrdé sankce i pro sociální sítě jako X nebo Reddit, pokud se nepřizpůsobí novým pravidlům.
Pro a proti: Ochrana versus svoboda
Proč bychom měli takový zákaz podporovat? Argumenty jsou silné. Sociální sítě mohou být pro děti toxickým prostředím – od kyberšikany přes online predátory až po algoritmy, které podporují závislostní chování. Zvýšené uvědomění o dopadech na duševní zdraví, jako jsou úzkosti či deprese, jen podtrhuje potřebu jednat. Incidenty jako ten v Nogentu navíc ukazují, že online prostředí může mít tragické reálné důsledky. Zákaz by mohl posílit rodičovskou kontrolu a dát dětem šanci vyrůstat bez tlaku virtuálního světa.
Na druhé straně, není vše tak černobílé. Jak upozorňuje například David Šmahel z Masarykovy univerzity, plošné zákazy nemusí být účinné. Děti si cesty, jak omezení obejít, najdou – ať už falešnými údaji, nebo použitím VPN. A co víc, sociální sítě nejsou jen zdrojem rizik. Nabízejí i vzdělávací obsah, podporu od vrstevníků či prostor pro kreativitu. Zakázat je plošně může znamenat omezit i tuto pozitivní stránku. A co ochrana soukromí? Systémy ověřování věku, které by musely platformy zavést, přinášejí rizika spojená se sběrem citlivých dat. Kdo zaručí, že se tyto informace nezneužijí?
Regulace není novinka
Podívejme se na to z širší perspektivy. Regulace online prostředí není žádnou novinkou. Od roku 2010 se v EU i Francii pravidla postupně zpřísňují. Klíčovým momentem bylo přijetí GDPR v roce 2018, které stanovilo věkové limity pro zpracování dat dětí. Pak tu máme Akt o digitálních službách (DSA), který ukládá platformám větší odpovědnost za obsah. Francie už dříve zakázala mobily ve školách a zavedla ověřování věku u pornografického obsahu. Současný návrh je tedy jen dalším krokem v dlouhodobém trendu. Otázkou zůstává, jestli tentokrát nepřestřelili.
Ačkoli jde o francouzský návrh, dopady by mohly být dalekosáhlé i pro Českou republiku. Pokud EU přijme jednotnou věkovou hranici 15 let, budeme muset přizpůsobit i náš právní rámec. Firmy působící v online prostředí, ať už jde o globální giganty nebo lokální startupy, budou čelit novým povinnostem – a tedy i nákladům na technologie ověřování věku. V absolutních číslech to může znamenat miliony eur navíc, a mohlo by to ovlivnit i jejich reklamní příjmy, pokud se počet mladých uživatelů sníží.
Na druhé straně, v ČR už fungují projekty jako E-Bezpečí nebo Safer Internet Centrum, které se zaměřují na prevenci a mediální gramotnost. Možná bychom se měli spíš soustředit na tyto iniciativy, než slepě následovat francouzský model. Jak ukazují data, plošné zákazy jsou trendy – ale bez vzdělávání a podpory rodičů mohou být jen prázdným gestem.
Francouzský návrh na zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let otevírá důležitou debatu. Na jedné straně stojí reálná potřeba chránit mladé před riziky online světa, na druhé straně hrozí, že přílišná regulace omezí svobodu a přinese nové problémy, od technických po etické. Přinejmenším bychom měli zvážit, jestli je lepší jít cestou plošných zákazů, nebo spíš cílené prevence a vzdělávání. Budoucnost ukáže, zda se Francie stane průkopníkem, nebo varovným příkladem. My v ČR bychom se měli připravit na obojí – a hlavně se ptát, co je pro naše děti skutečně nejlepší.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba