Aktuálně:

Vidění ve tmě již není sci-fi

11.06.2025, Autor: Vojtěch Benda

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vidění ve tmě již není sci-fi

Pro mnoho lidí je vidění ve tmě záležitostí fantastické literatury nebo světa zvířat. Sice již dlouho máme speciální brýle umožňující vidění v infračerveném spektru, ale jde o poměrně veliké přístroje podobné dalekohledu a většina lidí se s takovým přístrojem setká pouze ve filmech. Nyní se zdá, že schopnost vidět ve tmě by mohly poskytnout kontaktní čočky.

Stejně jako brýle pro noční vidění by takové čočky měly umožnit člověku vidět v infračerveném spektru. Navíc jsou průhledné a je tedy možné vidět také normálně, což doposud nebylo možné. Toho je dosaženo díky využití upkonverzních nanočástic, které přeměňují infračervené světlo na světlo, které dokáže zachytit lidské oko. Tyto čočky tak nemusí být napájeny externím zdrojem energie. Jedná se tak o praktičtější variantu, než tradiční brýle pro noční vidění. 

Podle serveru Daily Galaxy již proběhly první testy na lidech, které vykazují slibné výsledky. Výzkumníky zatím čeká ještě dlouhá cesta a čočky je třeba zdokonalit. Prozatím neposkytují vidění s příliš dobrým rozlišením a mají problém zachytit slabé infračervené světlo, ale na nedostatcích čínský tým vedený profesorem Tianem Xuem pracuje.

Očekává se, že využití těchto čoček se bude množné v armádě nebo zpravodajských službách. Kromě praktičtějšího využití vidění ve tmě by tyto čočky také mohly sloužit k vysílání tajných signálů, které nikdo s čočkami nebude schopen zaznamenat. Pokud by se poslal signál v podobě infračerveného světla, uvidí jej pouze lidé vybavení technologií, která toto světlo umožní zachytit.

Kromě toho by mohlo být vidění ve tmě využitelné například v chirurgii. V běžném životě by také mohlo jít o skvělou pomůcku pro barvoslepé, protože by jim podobné čočky mohly lépe pomoci rozlišovat jednotlivé barvy díky vidění v infračerveném spektru.

Pokud se vychytají všechny mouchy, je pravděpodobné, že pro specifické obory se stanou užitečnou pomůckou. Jestli se stanou i součástí normálního života a lidé tak běžně uvidí ve tmě je otázkou. 

Foto: Pixabay

Autor: Vojtěch Benda 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.