Evropské obranné společnosti zažívají nebývalý rozmach. Zvýšené výdaje na obranu a geopolitické napětí ženou jejich podnikání vzhůru, ale s růstem přichází i problém – nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jak se firmy perou o talenty a co to znamená pro budoucnost odvětví?
Evropský obranný průmysl čelí klíčovým výzvám. Na jedné straně rekordní zakázky a rostoucí rozpočty na obranu, na druhé straně zoufalý nedostatek lidí, kteří by tyto ambiciózní plány naplnili. Jak jsme se dostali do této situace a co můžeme očekávat dál?
Rozmach odvětví: Čísla mluví jasně
Evropský obranný sektor zažívá zlaté časy. Podle dat z výročních zpráv klíčových hráčů, jako jsou Airbus nebo BAE Systems, rostou tržby o 20-30 % oproti předchozím letům. Geopolitické napětí, zejména pokračující konflikt na Ukrajině a rostoucí obavy z globálních hrozeb, vedly k tomu, že země NATO zvyšují své obranné rozpočty. V absolutních číslech to znamená miliardy eur navíc – například Evropská unie prostřednictvím Evropského obranného fondu (EDF) alokovala na období 2021–2027 přes 8 miliard eur na vývoj nových technologií. Jen tak nezmizí ani tlak na modernizaci armád, což firmám zajišťuje dlouhodobé kontrakty.
Tento boom však přináší i problémy. S rostoucí poptávkou po zbraních, technologiích a kybernetických řešeních se dramaticky zvyšuje potřeba kvalifikovaných pracovníků – od inženýrů přes softwarové vývojáře až po specialisty na výrobu. A právě tady se láme chleba.
Boj o talenty: Kde vzít lidi?
Představte si situaci, kdy máte plnou knihu objednávek, ale nikoho, kdo by je plnil. Přesně to teď zažívají evropské obranné společnosti. Podle odhadů Evropské asociace obranného průmyslu (ASD) chybí v sektoru přibližně 30-40 tisíc pracovníků, a to zejména v technických oborech. Německá společnost Rheinmetall, která expanduje svou výrobu munice, nedávno přiznala, že musí odmítat část zakázek právě kvůli nedostatku personálu. Jak ukazují data, problém není jen v počtu lidí, ale i v jejich specializaci – kybernetická bezpečnost nebo vývoj dronů vyžadují špičkové odborníky, kterých je na trhu jako šafránu.
Proč je situace tak napjatá? Jedním z důvodů je stárnutí pracovní síly. Mnoho zkušených inženýrů a techniků odchází do důchodu a mladá generace se do tohoto odvětví nehrne. Obranný průmysl navíc bojuje o talenty s atraktivnějšími sektory, jako jsou IT nebo obnovitelné zdroje. A co víc, geopolitická situace zvyšuje tlak na rychlé najímání – firmy potřebují lidi teď, ne za pět let.
Jsme součástí hry?
I v České republice cítíme dopady tohoto trendu. Firmy jako Česká zbrojovka nebo Aero Vodochody hlásí rostoucí poptávku po pracovnících. Například Aero, které se podílí na výrobě vojenských letounů, nedávno otevřelo nové pozice pro inženýry a techniky, ale obsadit je je běh na dlouhou trať. Přinejmenším v tomto ohledu jsme na stejné lodi jako zbytek Evropy.
Pro české firmy je situace o to složitější, že musí konkurovat nejen zahraničním gigantům, ale i jiným odvětvím na domácím trhu. Automobilový průmysl nebo IT sektor lákají mladé talenty vyššími platy a lepšími podmínkami. Jak dlouho můžeme tento boj o lidi vést, aniž by to ohrozilo naši pozici v evropském obranném průmyslu?
Řešení na obzoru: Inovace nebo import?
Firmy se snaží nedostatek pracovníků řešit různými způsoby. Některé, jako francouzská Thales, investují do automatizace a umělé inteligence, aby snížily závislost na lidské práci. Jiné se zaměřují na vzdělávání a spolupráci s univerzitami, aby si vychovaly novou generaci odborníků. Přesto je jasné, že tyto kroky přinesou výsledky až za několik let.
Další cestou je nábor ze zahraničí. Společnosti jako BAE Systems už teď aktivně lákají pracovníky z Asie nebo Blízkého východu, což však přináší nové výzvy – od jazykových bariér po politické otázky spojené s migrací. Není to trochu ironické, že odvětví, které má chránit národní bezpečnost, hledá pomoc za hranicemi?
Obranný průmysl jako šance pro inovace a růst
Evropský obranný průmysl stojí před klíčovou otázkou: jak zajistit dlouhodobou udržitelnost růstu, když chybí lidé? Na základě současných trendů lze odhadovat, že pokud se situace na trhu práce nezmění, může dojít ke zpomalení některých projektů. Zároveň však rostoucí investice do vzdělávání a technologií dávají naději, že se sektor dokáže přizpůsobit.
My všichni, ať už jsme občané nebo podnikatelé, bychom si měli uvědomit, že obranný průmysl není jen o zbraních – je o bezpečnosti, pracovních místech a ekonomické stabilitě. Pokud chceme, aby Evropa zůstala konkurenceschopná, musíme najít způsob, jak tyto výzvy překonat. Možná je na čase, abychom se na obranný sektor podívali nejen jako na nutné zlo, ale jako na příležitost pro inovace a růst.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Laura Šuleková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
