Poslední děje v poslanecké sněmovně dokládají hluboký příkop rozdělující naši společnost v geopolitických i ekonomických otázkách. A s ohledem na blížící se podzimní volby lze očekávat další eskalaci napětí ve veřejném prostoru.
Jedním z katalyzátorů rozdílných pohledů na řešení aktuálně se projevujících společenských problémů je relativně rychlé stárnutí populace v Evropě, což je jev, který v současnosti významně ovlivňuje i Českou republiku. Stále rostoucí počet postaktivních členů společnosti se, jak plyne ze sociologických průzkumů, cítí být na okraji společnosti. Někteří se dostali mezi nízkopříjmové kategorie, někteří zaujímají antielitářský negativní syndrom. Tito lidé se pak stále více stávají snadným cílem, a i politickým kalkulem populistických programů stran a hnutí, slibujících podbízivá, laciná řešení, nejlépe rozdávat na dluh z veřejných financí na účet příštích generací.
Je určitým paradoxem, že tito lidé spoléhají na záchranu volbou politiků, kteří mají sklony k neprincipiálním řešením a autoritářskému vládnutí. Příklady vidíme i u našich sousedů. Jinými slovy i v rámci demokratického výběru nemusí být zvoleni ti nejlepší z nejlepších. Žhavou otázkou tudíž je, zda tomu tak bude i u nás letos na podzim.
Foto: Pixabay
Autor: Jaroslav Daňhel
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
