Jednou z negativních dlouhodobých tendencí současného světa je absence jasné koncepce pro dnešní složitý a extrémně rozdělený svět. Tím je vytvořen, až příliš široký prostor pro improvizaci politiků. Při pohledu kolem nás je zřejmé, že ti zvolení, kteří dávají přednost krátkodobým pragmatickým a neprincipiálním řešením, nemusí být tou nejhorší variantou.
Na v současnosti vyostřené problémy, jako je stále rostoucí příjmová polarizace a na zamezení negativního výběru a morálního hazardu, nemají politické reprezentace zleva ani zprava jasný koncepční recept. Tento stav ve svých důsledcích eroduje sociální smír, radikalizuje část politického spektra a do jisté míry zpochybňuje legitimitu samotného demokratického společenského modelu. Do jisté míry dokonce vůči němu vyvolává určitou skepsi.
Problém je v současnosti zesílen zostřujícím se geopolitickým napětím a aktuálním směřováním státních útvarů, vzdálených, ale i velmi blízce sousedících, k výraznému posílení autokracie. Mnohdy překvapivé volební výsledky je možné interpretovat jako „moudrost davů“, překonávající odborné expertízy, ale také jako snadnou manipulovatelnost neinformovaných mas, které se lehce stanou obětí populistických politiků. V těchto konotacích se zdá být kardinální otázkou, do jaké míry lze z agregace informací, voličských kompetencí, volebního paradoxu a behaviorálních rozhodovacích charakteristik odvodit vhodnost použití demokratických nástrojů k zvolení kompetentních lídrů, eventuálně k získání odpovědí na důležitá společenská dilemata v přímé volbě.
Modely lidského chování popisované behaviorálními ekonomy na straně jedné lépe vystihují skutečnou rozhodovací realitu, než klasická teorie racionální volby. Na straně druhé experimenty behaviorálních ekonomů a kognitivních psychologů prokazují možnost určitých významných zkreslení, které plynou ze systematických a předvídatelných tendencí v lidském chování a rozhodování. Tyto zkratky, či předsudky, pak mohou ve svém důsledku vést k rozostřenému vyhodnocování alternativ, a navíc na výběr alternativ může působit záměrná manipulace. V důsledku těchto skutečností se pak výsledky voleb mohou stát cestou do slepé uličky. Je totiž málo pravděpodobné, že v rámci celého souboru dojde k efektivní agregaci roztříštěných znalostí a subjektivních hledisek. V současném složitém světě se pro rozhodovací kompetence lidských subjektů zhoršují limity zejména ve využitelnosti informací, kterými jsou voliči zahlcování, a nově vzniklé prostředí tak využívání klasických demokratických nástrojů poněkud zpochybňuje.
Na druhé straně k obecnému demokratickému modelu sice můžeme mít výhrady z pohledu absence receptu na řešení současných nejvýznamnějších kontraverzí složitého světa. Demokratický model se, ale dlouhodobě prokazuje jako nejlepší, jeho nahrazení modelem jiným se historicky ukázalo být vždy horší variantou. Snad jej půjde vylepšit vyšší mírou zapojení zdravého rozumu. I my ho budeme mít v příštím volebním roce hodně zapotřebí.
Jaroslav Daňhel
Foto: Pixabay
Autor: Jaroslav Daňhel
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
