Letošní přebytek státního rozpočtu v srpnu klesl o deset miliard korun.
Na konci srpna se přebytek českého státního rozpočtu snížil na patnáct miliard šest set tisíc korun, zatímco ještě v červenci dosahoval pětadvaceti miliard. Za leden až srpen minulého roku dosahoval přebytek státního rozpočtu více než pětinásobku letošní srpnové výše. Podle Ministerstva financí souvisí meziroční pokles zejména s nižšími příjmy z EU.
Finanční příjem z evropských fondů zaznamenal na konci srpna meziroční pokles o asi 84 miliard korun. Svůj vliv na tento propad měly i relativně vysoké objemy proplácených peněz z EU v první polovině minulého roku. Po očištění příjmů a výdajů o finance z EU byl rozpočet na konci letošního srpna ve schodku 3,1 miliardy korun, ve sledovaném období roku 2016 pak schodek rozpočtu podle Ministerstva financí činil deset miliard korun.
Příjmy státního rozpočtu na konci minulého měsíce zaznamenaly meziroční pokles ve výši 32,1 miliardy na celkových 827,2 miliardy korun, zatímco rozpočtové výdaje naopak vzrostly o 33,4 miliardy na 811,6 miliardy korun. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení se ve srovnání s loňskem zvýšily o 27,2 miliardy a celkem letos dosáhly 430,7 miliardy korun.
Horší výsledek hospodaření státního rozpočtu ve srovnání s loňskem je podle ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy odrazem zejména mdlého náběhu čerpání prostředků z fondů EU v rámci programového období pro léta 2014 až 2020. „Česká republika dosud v rámci zemí střední a východní Evropy realizovala podprůměrný podíl výdajů přidělených v rámci běžícího programového období,“ uvedl Kovanda.
Státní inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně vzrostlo o zhruba desetinu na 168 miliard korun. Tempo růstu příjmů z DPH přitom podle Ministerstva financí za posledních deset měsíců dosahuje dvojciferné hodnoty, a to i navzdory tomu, že růst výdajů na konečnou spotřebu vlády a domácností je zhruba šest procent. Vyšší tempo růstu inkasa DPH je podle ministerstva důsledkem zejména loňského zavedení elektronické evidence tržeb (EET) a kontrolních hlášení.
Výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o 2,3 miliardy na 100,4 miliardy Kč. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 66,7 miliardy korun, což znamenalo meziroční růst o 0,8 miliardy korun.
Nejvyšší objem financí je v rámci běžných výdajů dlouhodobě vynakládán na sociální dávky, na které šlo za prvních osm měsíců letošního roku 353,6 miliardy korun, meziročně o 13,5 miliardy korun více. Největší podíl na této částce měly výdaje na důchody se zhruba dvanáctimiliardovým nárůstem.
Hospodaření státu v miliardách korun:
| leden–srpen | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
| saldo | 10 008 | -6440 | 22 226 | 5 318 | -89 578 | -78 673 | -87 275 | -67 022 | -36 213 | -14 758 | 18 969 | 81 189 | 15 632 |
Zdroj: Ministerstvo financí
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
