Jaroslav Svoboda: Chceme nízké daně, nízké byrokratické překážky a možnost podnikat

Jaroslav Svoboda je hoteliér a majitel české hotelové skupiny Czech Inn Hotels. V hotelnictví se pohybuje po celý život. V 28 letech začal podnikat a založil s britským partnerem firmu Czech Inn Hotels, kdy začali s malým hotelem v Krkonoších, ke kterému následně připojili další. Brzy se firma stala největším řetězcem v Harrachově. Po pěti letech se firma dostala i do Prahy, kde v roce 2013 kupuje první velký hotel. V roce 2014 Czech Inn investoval do nového pětihvězdičkového hotelu v centru Lisabonu. V roce 2024 je součástí řetězce 26 tří až pětihvězdičkových hotelů (přes 3.000 pokojů) a ubytuje se v nich přes 2 miliony hostů. 

„Nechceme žádné podpory. Chceme nízké daně, nízké byrokratické překážky a možnost podnikat. Všechny tyto hotely jsou v zisku (menším než naše české hotely), ale jednoznačně míříme do zahraničí v příštích deseti letech,“ říká Jaroslav Svoboda. 

V hotelnictví podnikáte už přes třicet let. Jak se za tu dobu hotelnictví změnilo? 

V něčem naprosto. Pamatuji doby, kdy nebyl internet a lidé se objednávali faxem, tiskli se nějaké hotelové brožurky a ty se rozdávali… V něčem se nezměnilo nic – host se musí cítit jako host, poctivá dlouhodobá práce se vždy vyplatí atd.

Každá krize asi nejvíce doléhá také na turistiku a hotelnictví. Jak se projevila pandemie, inflace a také bezpečnostní situace ve vaší hotelové skupině?  

Covid – to byla tragédie. Inflace ohrožuje střednědobé a dlouhodobé plánování, což je problém pro rostoucí firmy, jako jsme my. Bezpečnostní situace je obrovské plus českých hotelů. V ČR je na rozdíl od západní Evropy ve městech bezpečno.

Podařilo se vám vyrovnat podíl hostů před covidovou pandemií? 

Nevím, jak to myslíte, ale máme obsazenost hotelů – stejnou jako před covidem.

Jakou klientelu tvoří v současnosti vaši klienti? 

Během a po covidu výrazně vzrostli Češi, Němci, Poláci, Slováci – tedy okolní země. Teď už zase začínají jezdit velké země – Anglie, Itálie, Nizozemí, občas Čína – ale naši sousedé (největší nárůst je u Poláků) za posledních 5 let hodně narostli.

Jaký podíl zajímají turisté a ti, jenž přilétají za byznysem?

Jak na kterém hotelu. Máme turistické i byznysové. Tedy od nuly po 20%.

Jak je na tom kongresová turistika? 

Nejvíce závisí na celkové ekonomické situaci země. Tedy nic moc. Přitom je to „gamechanger“ přežívání vs. úspěchu hotelnictví.

Jste majiteli a provozovateli hotelů také v Portugalsku a Gruzii. Jak daří hotelům v těchto zemích? Jak je tam hotelnictví podporováno? 

Nechceme žádné podpory. Chceme nízké daně, nízké byrokratické překážky a možnost podnikat. Všechny tyto hotely jsou v zisku (menším než naše české hotely), ale jednoznačně míříme do zahraničí v příštích deseti letech.

Rozšiřujete a využíváte ve svých hotelech a restauracích také nové technologie? Jak je využíváte?

Nesnažíme se být pionýrem všech novinek, které se objeví, ale zase si dáváme záležet, aby nám neujel vlak. Například jsme vyvinuli vlastní umělou inteligenci na odpovídání hostům – Kristinu.

Situace v hotelovém odvětví není úplně růžová. Jen v Praze je v současnosti k prodeji zhruba polovina obrovských mezinárodních hotelů. Čím to je, že odchází vedení mezinárodních hotelů? Jaké to může mít do budoucna důsledky? 

Celá republika a celá Evropa není v dobré kondici. Řekl bych, že hotelový trh je zasažen ještě nejméně.

Rád hrajete i šachy. Může mít něco společného šachy a podnikání? Co vám dává hra šachů do podnikatelského života? 

Šachy je hezká hra, podporuje schopnost soustředění se. A strategické myšlení. Na druhou stranu je dost těžké to v reálném životě zužitkovat.

Jaký je největší triumf ve vašem životě?

Že mám chuť pracovat a něco dělat.

Děkuji za rozhovor.

Foto: Poskytnuto Jaroslavem Svobodou

Autor: Renáta Lucková