Aktuálně:

Dopady ESG reportingu, aneb stíháte implementovat ESG včas?

22.10.2024, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Dopady ESG reportingu, aneb stíháte implementovat ESG včas?

V posledních letech se environmentální, sociální a governance faktory (ESG) staly nedílnou součástí nefinančního reportingu firem. Společnosti jsou stále častěji nuceny prokazovat, jak jejich činnost ovlivňuje životní prostředí, společnost a jakým způsobem dodržují zásady transparentního a odpovědného řízení.

Zatímco dříve byl ESG reporting vnímán spíše jako dobrovolný nástroj pro zlepšení reputace, dnes se jedná o zákonnou povinnost. Tento článek se zaměřuje na dopady ESG reportingu, termíny pro jeho implementaci a možné sankce za jejich nedodržení.

ESG reporting a jeho význam

ESG reporting umožňuje společnostem informovat investory, zákazníky a další zainteresované strany (např. zaměstnance, dodavatele) o jejich přístupu k otázkám udržitelnosti. Tento typ reportingu je dalším měřítkem dlouhodobé výkonnosti společnosti, její odpovědnosti a připravenosti na rizika spojená s klimatem, společností nebo správou a řízením firmy.

V rámci Evropské unie nabyl ESG reporting na významu zejména po přijetí směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive). Tato směrnice rozšiřuje povinnost zveřejňování nefinančních informací a zavádí nové standardy. Nová pravidla budou aplikována na širší okruh firem, včetně malých a středně velkých podniků.

Na koho povinnost ESG reportingu dopadá?

Povinnost ESG reportingu bude zaváděna v několika vlnách:

První vlna: Od roku 2025 budou muset podniky veřejného zájmu (banky a finanční instituce) a kótované společnosti s více než 500 zaměstnanci zveřejňovat data za fiskální rok 2024. Pro tyto entity není nefinanční reporting novinkou, protože obdobná povinnost na ně dopadala již podle směrnice NFRD. Nová směrnice CSRD však přináší změny.

Druhá vlna: V roce 2026 by měly zveřejnit data za fiskální rok 2025 firmy, které splňují alespoň dvě ze tří následujících kritérií: (i) mají více než 250 zaměstnanců, (ii) hodnota jejich rozvahových aktiv je vyšší než 500 milionů Kč a (iii) jejich čistý obrat přesahuje 1 miliardu Kč.

Třetí vlna: Od roku 2027 bude ESG reporting povinný pro malé a střední podniky kótované na burze, které budou reportovat data za fiskální rok 2026.

Čtvrtá vlna: Poslední povinnost dopadne na podniky ze třetích zemí, které budou muset zveřejnit data za fiskální rok 2028 v roce 2029.

Je důležité zmínit, že povinnost sběru ESG dat se může vztahovat i na malé a střední podniky, pokud jsou součástí subdodavatelského řetězce velkých firem. Tyto podniky musí pro výpočet uhlíkové stopy velkých firem poskytovat svá data. Malé a střední podniky, které ESG reporting dobrovolně implementují, mohou navíc získat konkurenční výhodu na trhu.

Sankce za nedodržení povinností

Nedodržení povinností ESG reportingu může vést k řadě sankcí, které se liší podle konkrétních zákonů a předpisů v jednotlivých zemích. V rámci CSRD mají členské státy EU pravomoc definovat konkrétní sankce, mezi které obvykle patří:

Finanční sankce – Mnohé země uvalují vysoké pokuty za nesplnění povinnosti zveřejnit ESG report. Tyto pokuty mohou být pevně stanovené nebo vypočítávané na základě obratu společnosti.

Vyloučení z trhu – V krajních případech může dojít k vyloučení společnosti z veřejných zakázek nebo investičních příležitostí, pokud neplní ESG povinnosti.

Reputační rizika – Neplnění ESG reportingu nejenže představuje právní rizika, ale může vést také k významnému poškození reputace. Investoři stále častěji vyhledávají společnosti splňující ESG kritéria, a jejich nedodržování může snížit důvěru investorů i obchodních partnerů.

Právní důsledky – V některých případech může nedostatečný reporting vést k žalobám, zejména pokud způsobí finanční ztráty investorům nebo poškození životního prostředí.

Omezený přístup k bankovnímu financování – Firmy, které neplní ESG regulace, mohou mít omezený přístup k financování, protože jsou vnímány jako rizikovější. Banky nechtějí být vystaveny dodatečným regulatorním požadavkům, což může ovlivnit jejich reputaci.

Závěr

ESG reporting se stává nedílnou součástí moderního podnikání. Firmy se musí připravit na to, že ESG reporting nebude pouze dobrovolnou záležitostí, ale povinným požadavkem se stanovenými termíny a možnými sankcemi za jeho nedodržení. Splnění těchto požadavků se stává klíčovým faktorem nejen pro dodržení zákona, ale i pro dlouhodobý růst a udržení konkurenceschopnosti na trhu.

S čím vám umí PKF APOGEO pomoci?

Součástí  služeb je také oblast ESG, ve které vám můžou pomoci s:

  1. identifikací nepříznivých dopadů na životní prostředí,
  2. kontrolou a nastavením vnitřních systémů, řízení rizik, procesů, hodnot, postojů a firemní kultury,
  3. identifikací dodavatelského řetězce,
  4. výpočtem uhlíkové stopy,
  5. nastavením strategie udržitelnosti,
  6. implementací a komunikací ESG strategie a tvorbu ESG reportingu.

Jan Rožumberský, ESG Consultant, PKF APOGEO Advisory

Foto: Pixabay

Zdroj: PKF APOGEO Advisory


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.