Rozhovor s Dagmar Vlkovou, sládkem Historického pivovaru Český Krumlov.
Dagmar Vlková je sládek historického pivovaru Brewery Český Krumlov s.r.o. Navazuje na tradici vaření piva v Českém Krumlově, která je prakticky spojena se vznikem města už od 13. století. Do vaření jde srdcem a bez kompromisů. Chce, aby se do historického pivovaru v Českém Krumlově vrátilo poctivé jihočeské pivo.
„V prostorách našich pivovarských zahrad jsme přivítali a pohostili naším ležákem knížete Karla Schwarzenberga při příležitosti oslav souvisejících s Granátnickou gardou. Bylo nám ctí hovořit se šlechticem, jehož rod významně přispěl k rozvoji pivovarnictví v zemi České,“ říká Dagmar Vlková.
Jste jedna z mála žen v Česku, která pracuje jako sládek pivovaru. Kdy a proč jste se rozhodla pro práci v pivovaru?
Pivo je pro mne celoživotní láska, na tom se nic nezměnilo. Pro pivovarský obor jsem se rozhodla již na základní škole. Bylo nám tehdy 14 let, když jsme vycházeli z 8. tříd základních škol. Co tehdy člověk mohl o životě vědět. Chodila jsem za maminkou do pivovaru, kde pracovala. Bylo tam spousta úžasných a dobrosrdečných lidí, kteří si vzájemně pomáhali. Ta příjemná atmosféra a vůně varny, když se pivo vaří, mě ovlivnili nejvíce. Osobní volbou pak byla pivovarská průmyslovka v Praze.
Co vše jako sládek pivovaru máte na starosti?
Jsem sládkem minipivovaru. Záběr činností je proto široký a jsem ráda, že mohu Historickému pivovaru v Českém Krumlově předat svoje dlouholeté znalosti a schopnosti. Na začátku mojí dlouholeté praxe jsem prošla všemi pozicemi pivovaru, a to od základu.
Na starost mám od řízení lidských zdrojů, zajištění vstupních surovin a obalů, vytvoření receptur na nová piva, právně-legislativních povinností, prodeje piva i trochu obchodní činnosti. Spolupracuji s naším nově otevřeným kulturně-společenským centrem PORT 1560, aby pivovarská historie a techniky nebyly zapomenuty.
Pivo je živým organismem od začátku až do konce, a tak se k němu musí přistupovat, asi tak bych shrnula práci sládka v našem minipivovaru .
Co vše musí sládek znát a umět?
Sládek se učí celý život. Pivo je jeho rukopisem. Oslovuje širokou veřejnost a u nás v Českém Krumlově i cestovatele z celého světa. Znát samozřejmě vše okolo výroby standardního a pitelného piva.
Umět pivo, které osloví, přinese chuťový zážitek, trochu umět a věřit. Pokora k pivovarskému řemeslu a úcta k lidem, pracujících na jeho výrobě je na místě. I přes dnešní automatizaci je to pořád tvrdá práce.
Znáte jen opravdu málo žen sládků, sama jste se v Česku setkala jen se dvěma a z toho jedna dáma je již v důchodu. Víte, jaký je stav dnes?
Před 13 lety tomu tak skutečně bylo. Dnes se pivovarský svět otevřel více ženám. Je to ale především jejich zájem, snaha a odvaha chtít uspět, a to převážně v mužském kolektivu.
Někdy se k dobru říká: „Chceš pivovaru pomoci, odstěhuj se tam.“
Znám několik mladých sládků – žen a přeji jim, ať vydrží, lze vše skloubit. Je to krásné povolání. I pro mne byla rodina na prvním místě a pivovar koníčkem. Když pak pivo chutná a věřte, že turisté vám to poví na první dobrou, naplňuje to člověka. Když pak vaše pivo získá ocenění na degustačních soutěžích, radujete se s celým kolektivem a je to ta pomyslná třešnička na dortu.
Navazujete na velmi úspěšnou historickou tradici Schwarzenberského pivovaru. Navštívil vás někdo z rodu Schwarzenberků?
V prostorách našich pivovarských zahrad jsme přivítali a pohostili naším ležákem knížete Karla Schwarzenberga při příležitosti oslav souvisejících s Granátnickou gardou. Bylo nám ctí hovořit se šlechticem, jehož rod významně přispěl k rozvoji pivovarnictví v zemi České.
Liší se nějak pojetí funkce sládka u muže a u ženy?
V dnešním čase již nejsou rozdíly v pojetí tak velké, aby je člověk vnímal.
Co může nabídnout váš pivovar?
Historický pivovar Český Krumlov nabízí svým pivařům i cestovatelům celého světa dva druhy světlého ležáku a sedm druhů speciálních piv, jak spodně tak svrchně kvašených. Nejvíce se vypije Krumlov 11 světlý ležák. Poslední novinkou je Krumlovský medvěd světlé silné pivo 13. Silná sladová plnost piva a žatecký poloraný červeňák, to jsou ty nejlepší suroviny, jaké by si Krumlovský medvěd mohl jen přát. (smích)
Řekla jste, že pivo má být pivem a limonáda limonádou. Jak se díváte na pivo s příchutí?
Pořád stejně. Z obchodního pohledu jsem výrobu míchaných nápojů na bázi piva přijala. Mladí lidé mají o tyto míchané nápoje zájem, především při koncertech v našich pivovarských zahradách. Na rovinu, když jej nedodá náš pivovar, vyrobí a dodá jej jiný. V letním období na tyto akce a do naší pivovarské restaurace jej dodáváme s citrusovou příchutí. Do lahví nestáčíme a ani dál nedistribuujeme. Přeci jen pivo je pivo a limonáda limonádou. (smích)
Kde všude můžeme pivo z vašeho pivovaru najít?
Pivovar má cca 30 odběrných míst v Českém Krumlově pro sudové a lahvové pivo. Celý sortiment točených piv můžete ochutnat v naší pivovarské restauraci a na Lahvárně CK, kde vám nabídnou k točenému pivu i balení v lahvích a další doplňkový prodej pivovaru.
Nejdále vozíme do Village Větrník na Lipně a do Českých Budějovic. Soustředíme se, jak se v pivovarské hantýrce říká: ,,na pivo okolo komína“. Naše piva jsou nefiltrovaná a nepasterovaná. Naší politikou je dodávat co nejčerstvěji stočené pivo a starat se o pivovarské zázemí našich odběratelů tak, aby pivo opravdu chutnalo, osvěžilo v letních horkách. V zimním období pak nabízíme silnější piva s výraznou sladovou složkou a jemnějším chmelením pro sváteční chvíle a blízká setkání.
Je podle vás pivo zdravé?
Samozřejmě, obsahuje celou řadu prospěšných látek při střídmé konzumaci.
Přežije pivo 21.století?
Jak je psáno ve starém pivovarském katechismu: ,,Pivo je nápoj, který si žádný národ nedá vzít.“
Jste příznivcem tradice. Jaké je podle vás nejlepší pivo?
Mohla bych tu rozvíjet teorie na odbornější bázi, ale nebylo by to nic platné. Nejlepší pivo je to, které náš pivař vypije a s chutí si dá druhé.
Jak se dnes žije minipivovarům?
Je to těžší než v dobách, kdy minipivovary byly na vrcholu růstu. Klasické české výčepní hospody jsou na ústupu. Mění se struktura trhu, na kterou minipivovary ale reagují. Kde je cestovní ruch, žije se minipivovarům trošku lehčeji. Znám i minipivovary, kde jsou místní lidé na ,,svůj místní“ pivovar, hrdí a podporují jeho existenci nákupem lokálního piva.
Výhodou je možnost, že můžete, ne MUSÍTE, použít vysoce kvalitní suroviny, neurychlovat výrobní procesy, jak se říká: ,,vysedět várku, dát pivu čas na zrání“.
Minipivovar má velký přínos v tom, že nabízí obrovské množství různých kategorií piv, a tím i prakticky neomezený chuťový zážitek. Mladí konzumenti mají vyšší nároky a rádi experimentují v ochutnávání. Pro nás starší zůstává český ležáček. (smích)
,,Dej bůh štěstí a veselou mysl!“
Foto: Poskytno Dagmar Vlkovou
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
