Aktuálně:

Vysoké teploty zapříčinily mírný nárůst havárií na vodovodní síti

29.08.2024, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vysoké teploty zapříčinily mírný nárůst havárií na vodovodní síti

 Na pražské vodovodní síti vzrostl mírně počet havárií. K 20. srpnu letošního roku Pražské vodovody a kanalizace evidovaly 2 806 událostí, zatímco ke stejnému datu loňského roku to bylo 2 636.  

„Důvodem jsou vysoké teploty v letních měsících, které mají vliv na pohyb půdy,“ vysvětlil tiskový mluvčí společnosti Tomáš Mrázek.

Zvýšil se počet havárií nižších kategorií. Naopak havárie I. kategorie, které zasáhnou více než jeden tisíc odběratelů či sociální a zdravotní zařízení, klesl za stejné období z padesáti na 31.

Na kanalizační síti počet mimořádných událostí nepatrně klesl. Od začátku roku do 20. srpna jich bylo 2 374, za stejné období roku uplynulého to bylo 2 388.

Pražané mohou sledovat webové stránky www.pvk.cz, kde jsou informace o výlukách ve speciální sekci. Info o haváriích běží v režimu on-line včetně upřesnění, zda mají vliv na dodávky pitné vody a lokalitě, kde jsou případně umístěny cisterny s náhradním zásobováním. Vše je dostupné na google mapách.

Odběratelé si také mohou aktivovat službu SMS INFO, prostřednictvím které dostávají bezplatně do svého mobilního telefonu zprávy o haváriích v jimi zvolené lokalitě. Zákazníci si službu mohou objednat přes webové stránky pvk.cz, zákaznickou linku 840 111 112 nebo 601 274 274.

PVK provozují vodovodní síť v délce 3 690 kilometrů, délka vodovodních přípojek činí 892 kilometrů. Na území metropole je 68 vodojemů o celkovém objemu 752 744 m3. Praha je zásobována ze tří zdrojů: Úpravny vody Želivka, Úpravny vody Kárané a z Podolské vodárny. 

Kanalizační síť měří 3 904 kilometrům, délka kanalizačních přípojek dosahuje 1 027 kilometrů. Drtivá většina odpadních vod míří na Ústřední čistírnu odpadních vod v Bubenči, okrajové části města obsluhuje 22 pobočních čistíren.

Foto + Zdroj: PVK 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.