Recyklujete „petky“? To dnes dělá prakticky každý. Sešlápnout, hodit do tašky a když je jich dost, šup s nimi do žlutého kontejneru. Takto se vrací zpět k dalšímu použití až osm PET lahví z deseti. Snadné, rychlé. Brzy by ale s rozšířeným systémem, na který si lidé zvykli, mohlo být utrum.
Vláda chystá další zbytečnou a hloupou regulaci: povinné zálohování. Když zákon projde, obal už tak snadno do oběhu nevrátíte. Museli byste s ním do obchodu – a pozor, nesmí být slisovaný. Pro občany buzerace, pro někoho nový byznys…
Proč se má měnit něco, co funguje a s čím jsou spokojeny jak obce, tak občané? Samosprávy získávají recyklací prostředky do rozpočtu a lidé se mohou snadno zbavit „petek“ s dobrým pocitem, že udělali něco pro životní prostředí. Kontejnery jsou na každém rohu. Takto by se obaly musely odvézt do krámu, což by snad ještě tak nevadilo, stejně se tam odevzdávají skleněné zálohované lahve – jenže se tedy zabere více místa v autě. A to o hodně, protože PET obaly musejí být neporušené, nesešlapané.
Místo jedné tašky by jich lidé museli mít hned několik, protože rozdíl v objemu je značný. Navíc by obce přišly o příjem z činnosti, do které investovaly a která plní svůj účel. Zato by vydělaly nápojové společnosti, které kvůli klimatickým nařízením Evropské unie musejí přejít na výrobu z recyklovaných plastů a takto by se k nim dostaly levně, neboť by se jim vracely zpět. Nyní se používají i na jiné výroby, třeba na fleecové bundy. Proto jsou limonádoví giganti pro zálohování. Dosud vyráběli levněji z nových plastů.
Tady vidíme, jak hloupá zelená politika EU opět jednou přináší více škody, než užitku. Co na tom, že znovu se na nápoje používá jen menší část PET lahví? Je snad méně ekologické, když se z nich vyrobí oblečení? Samozřejmě, že velké koncerny hledají způsob, jak nesmyslné byrokratické nařízení z Green Dealu splnit co nejlevněji. Cestou je právě zálohování obalů, které jim zaručí, že se vrátí zpět k nim. Že to pro lidi bude daleko náročnější a že starostové přijdou o peníze, to je jim samozřejmě jedno.
Představte si, jak by se změnilo vaše nakládání s obaly. Dnes to máte raz dva: sešlápnout, odnést za roh a je to. Nově byste si museli v bytě vyhradit několikanásobně větší prostor a dávat pozor, aby se PET lahve nepoškodily. Jinak za ně zpět své čtyři koruny za kus nedostanete. A pak je musíte nějak dostat do obchodu. Nejspíše autem, protože s pytlem plastu se do MHD budete dostávat těžko. To vše nikoli kvůli přírodě, ale z rozmaru bruselského byrokrata a pro nižší náklady a vyšší zisk nápojových koncernů.
Opravdu je třeba zdůraznit, že jakkoli se ministerstvo životního prostředí zaklíná ekologií, tak to není ten pravý důvod. Míra recyklování je u nás vysoká a v zásadě bychom i „primitivním“ sešlapáváním mohli splnit cíl EU, který je perspektivně vrátit 90 % lahví zpět v oběhu. Momentálně nám našich „osm z deseti“ stačí. Ten tlak a spěch je přinejmenším zbytečný. Ovšem navíc protivně obtěžující a nakonec – ale ne v poslední řadě – drahý. Vše bude stát miliardy při zavádění a další během provozu. Prý se to vrátí. Ale věřte tomu…
Není divu, že mnohým se zálohování „petek“ nelíbí. Obchodníci budou muset vynaložit náklady na nové univerzální výkupní automaty. Obcím se zkrátí příjmy. Lidem se uloží další obtěžující povinnost navíc. To vše proto, abychom na konci toho všeho byli v lepším případě na nule. Naučíme občany recyklaci – a když jsou v tom opravdu dobří, začneme je nutit do nového a pro ně složitějšího a méně pohodlného systému. Na vojně jsme důstojníkům říkali „zelené mozky“. Hodí se to i na úředníky administrující Green Deal.
Zálohování lahví připomíná jiný „báječný“ zelený nápad“: zákaz plastových brček a jednorázového nádobí a příborů. Používání papíru ničí naše lesy a je daleko méně praktické. Zálohy na tvrdé plastové obaly vás nutí mít v nich uložený ne úplně zanedbatelný peníz a mohou vést i ke sporům, jak jsme viděli na jednom hudebním festivalu. Kovová brčka jsou absurdní. A jak to celé vzniklo? Nedávno se partička ekoteroristů, co s tím nápadem přišla, přiznala, že jen chtěla lidem co nejvíc otrávit život.
Nádobí, brčka, PET lahve. Ve všech těchto případech jde o nesmyslná nařízení. Už proto, že míra recyklace v Evropě i v Česku byla už před zákazem, případně nyní před zálohováním, vysoká. Zamoření moří plasty způsobují jiné kontinenty, především Asie. Nakonec jsou z toho jen náklady navíc a nižší komfort pro spotřebitele. Jako by opravdu bylo jediným cílem a záměrem dělat občanům naschvály. U nás ovšem ještě máme naději, že zákon nakonec neprojde.
Zálohování se nelíbí zejména starostům z ODS a hnutí STAN. I prodejcům, kvůli čemuž je proti také ministerstvo průmyslu a obchodu. Navíc není moudré před volbami tlačit další normu, která uškodí lidem a bude pro ně dalším důvodem, proč jít k urnám naštvaní. Nebo v případě voličů pětikoalice vůbec. Tohle opravdu není nic, co by se jim dalo dobře prodat. Pro spotřebitele tohle všechno znamená mnohem větší námahu a vůbec žádný přínos. Oproti dnešku by to pro ně znamenalo jednoznačně zhoršení.
Ale co se vlastně divíme? Celý Zelený úděl je drahý nesmysl a podvod. Proto se místo výkonných, čistých a stabilních jaderných zdrojů podporuje výstava slunečních a větrných elektráren. Ty mají nízký výkon, zaberou obří plochu, produkují za životní cyklus násobně více emisí CO2 a dodávají elektřinu jen občas, tak se zálohují fosilními zdroji, což opět zvyšuje produkci skleníkových plynů. Buzerace se zálohováním PET lahví, pokud projde, bude náročnější a dražší než dnešní systém. Ale stejně jako u obnovitelných zdrojů na ní někdo vydělá…
Foto: Pixabay
Autor: Martin Schmarcz
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
