Aktuálně:

Češi jsou proti zrušení hotovosti, platební karty ale využívají hojně

31.08.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Češi jsou proti zrušení hotovosti, platební karty ale využívají hojně

Zrušení hotovosti by bylo nepřijatelné pro dvě třetiny Čechů, vyplývá z aktuálního průzkumu agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci.

Průzkum vydavatele karet Mastercard naopak ukazuje, že příznivci mincí a bankovek a příznivci jejich zrušení jsou v České republice rozděleni rovnoměrně. Konec finanční hotovosti by nevadil šestačtyřiceti procentům Čechů, stejně velký tábor zastává opačný názor a osm procent dotazovaných názor nemá.
Podle SC&C se na zrušení finanční hotovosti Češi tváří spíše pesimisticky. Čtyřicet procent respondentů vnímá zrušení hotovosti jako omezení svobody. Takový krok je nepřijatelný zejména pro obyvatele menších měst. Třetina Čechů by zrušení tradičních peněz naopak brala jako zjednodušení života, zejména lidé z mladší generace a ti, kdo jsou zvyklí používat platební kartu.
Podle Masterindexu se zákazníci průměrně ve dvaceti procentech případů setkají se situací, kdy obchodník neumožňuje platbu kartou, ačkoli by si to přáli. Podle firmy 60 procent z nich tvrdí, že taková situace je dokonce důvodem k neuskutečnění nákupu. Více než polovině spotřebitelů rovněž vadí, když má prodejce stanovenu minimální částku, od níž teprve mohou platbu kartou uskutečnit. Většina dotazovaných zákazníků by ráda platila kartou i nákupy pod 50 korun. Češi mají zájem i o bezhotovostní platby za služby mobilních operátorů nebo poskytovatelů internetu.
Česká republika podle České bankovní asociace disponuje nejširší sítí platebních terminálů pro bezkontaktní platby v Evropě a zároveň nejvyšším podílem bezkontaktních plateb. Češi jsou nicméně ve vnímání bankovních služeb konzervativní. Dokládá to fakt, že 71 procent klientů stále upřednostňuje založení bankovního účtu na pobočce.
Koncem minulého roku bylo v tuzemsku instalováno 115 tisíc platebních terminálů určených i pro bezkontaktní transakce a uskutečnilo se na nich 493 milionů bezkontaktních plateb o celkové hodnotě 280,73 miliardy korun. Češi tak denně provedli asi 1,35 milionu transakcí, přičemž průměrná činila 570 korun. Česká republika se v tomto ohledu řadí na vrchol evropských statistik ve využívání bezkontaktních plateb.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.