V poslední době se ve veřejném prostoru stále častěji skloňuje zkratka ESG, která definuje požadavky společenské odpovědnosti a environmentální udržitelnosti podniků. Pod spojením těchto tří písmen se ukrývají anglické výrazy Environmental (E – životní prostředí), Social (S ‑ sociální otázky) a Governance(G – správa a řízení podniku). ESG představuje referenční rámec k měření nefinanční výkonosti podniku v uvedených kategoriích.
V souvislosti s problematikou ESG je stěžejní především nově zavedená povinnost reportingu, která se v následujících několika letech postupně dotkne řady podniků napříč Evropskou unií.
Základní právní rámec v oblasti ESG reportingu je v tuto chvíli tvořen tzv. nařízením ESRS (nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 31. 7. 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti) a směrnicí CSRD (směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. 12. 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti). Do budoucna se nicméně počítá s přijetím dalších reportingových standardů. Výčet legislativy upravující oblast ESG proto není v tuto chvíli konečný.
Pojďme se na jednotlivá kritéria obsažená ve zkratce ESG podívat podrobněji.
„E“ – environmentální kritéria
Environmentální kritéria jsou jedním ze základních stavebních kamenů nefinančního reportingu. Jejich prostřednictvím je sledován zejména dopad podnikatelské činnosti dané entity na životní prostřední.
Environmentální kritéria sledují, jaké dopady mají aktivity podniku například na čistotu a využívání vody, čistotu ovzduší, využívání půdy a biodiverzitu.
Cílem těchto kritérií je sbírat a následně vyhodnotit data o tom, kolik podnik vyprodukuje emisí skleníkových plynů, jak se snaží minimalizovat svou uhlíkovou stopu, zda efektivně využívá energie, jakým způsobem nakládá s odpady a toxickými látkami nebo jak likviduje obalové materiály.
„S“ – sociální kritéria
Pod tímto písmenem se ve zkratce ESG skrývá hodnocení společenské odpovědnosti podniku. Tato oblast v rámci ESG zahrnuje jak firemní kulturu, tak sociálně odpovědné chování podniku navenek.
Mezi ukazatele, které se v rámci sociálních kritérií berou v úvahu, patří chování podniku ke svým zaměstnancům, rovnost pohlaví a rovnost v otázkách odměňování, otázka bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dodržování lidských práv, dopad produkce podniku na společnost nebo bezpečnost a kvalita výrobků a ochrana spotřebitele.
Účelem sociálních kritérií je zlepšit pracovní podmínky zaměstnanců podniku a přispět k pozitivnímu vnímání podniku ze strany investorů a obchodních partnerů.
„G“ – kritéria správy a řízení podniku
V rámci kritérií správy a řízení podniku jsou předmětem nefinančního reportingu především informace o strategii a přístupu v oblasti etiky v podnikání, boji proti korupci a úplatkářství, ochraně oznamovatelů (Whistleblowing), platební morálce vůči dodavatelům a řízení vztahů s dodavateli a uplatňování politického vlivu.
Cílem nefinančního reportingu v oblasti správy a řízení je přinést informace o transparentnosti procesů podniku a vymezení struktury odpovědnosti uvnitř podniku.
Na koho povinnost ESG reportingu dopadá?
Povinnost ESG reportingu se zavádí v několika vlnách.
První vlna: Jako první budou v rámci svých výročních zpráv zveřejněných v roce 2025 reportovat data za fiskální rok 2024 podniky veřejného zájmu (banky a finanční instituce) a kótované společnosti s více než 500 zaměstnanci. Pro tyto entity není nefinanční reporting novinkou, neboť na ně obdobná povinnost dopadala již podle tzv. směrnice NFRD. Požadavky směrnice CSRD se však od požadavků směrnice NFRD částečně liší.
Druhá vlna: Data za fiskální rok 2025 by měly v roce 2026 zveřejnit podniky, které splňují alespoň dvě ze tří následujících kritérií: (i) mají více než 250 zaměstnanců, (ii) hodnota jejich rozvahových aktiv je vyšší než 500 milionů Kč a (iii) jejich čistý obrat je vyšší než 1 miliarda Kč.
Třetí vlna: Za fiskální rok 2026 by měly průběžně sbírat data malé a střední podniky kótované na burze. ESG reporting bude součástí jejich výročních zpráv zveřejněných v roce 2027.
Čtvrtá vlna: Jako poslední budou data za fiskální rok 2028 zveřejňovat podniky ze třetích zemí, a to v roce 2029.
Důležité je zmínit, že povinnost sběru ESG dat dopadne i na malé a střední podniky, a to tehdy, jsou-li součástí subdodavatelského řetězce. V rámci výpočtu uhlíkové stopy velkých podniků, na které povinnost nefinančního reportingu dopadá, se totiž musí zohledňovat i data od subdodavatelů. Malé a střední podniky, které se ESG reportingu dobrovolně podřídí, budou mít tedy na trhu oproti ostatním konkurenční výhodu.
Již nyní je zřejmé, že ESG reporting v budoucnu sehraje významnou roli při financování podniků, a to ať už ze strany bank, nebo ze strany soukromých investorů. S ohledem na stále rostoucí tlak na udržitelnost a sociální odpovědnost podnikání lze předpokládat, že ESG data budou mít zásadní význam i v otázkách spotřebitelského a kariérního rozhodování.
Z výše uvedených důvodů by proto podnikatelé, na které povinnost nefinančního reportingu dopadne, měli implementaci ESG reportingu věnovat náležitou pozornost.
Martin Valdauf, jednatel PKF Apogeo Special Services
Foto: Pixabay
Zdroj: PKF Apogeo
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
