PVK jsou součástí skupiny Veolia, pro kterou je ochrana a obnova přírodní rozmanitosti jedním z klíčových závazků. Doposud se do podpory biodiverzity v ČR zapojilo přes 50 vodohospodářských a energetických areálů skupiny Veolia. Ve všech případech ochránci přírody provedli audit a navrhli opatření, která byla následně realizována.
Jeden milion m2 zelených ploch
V posledních letech se hodně píše o zelených střechách na městských budovách. Nejde ale vůbec o novinku. První zelené střechy začali pražští vodohospodáři budovat už před desítkami let a dnes je podobných areálů v hlavním městě dokonce několik desítek. Ve vodárenských areálech v Praze a Káraném najdeme téměř jeden milion čtverečních metrů zelených ploch. Jde převážně o vodojemy, které vyžadují zvláštní stupeň zabezpečení. Na rozdíl od městských parků tak může být senoseč přizpůsobena líhnutí motýlů či odložena z důvodu sucha.
Zelené střechy se vodohospodářům osvědčily, a tak ve spolupráci s ČSOP začali před devíti lety budovat květnaté louky, nová útočiště pro živočichy a později také obnovovat medonosné dřeviny.
Biodiverzita může šetřit náklady
PVK na svých provozech prosazují ekologické postupy údržby zelených ploch, včetně ústupu od využívání pesticidů (herbicidů, fungicidů, insekticidů a biocidů). Metody péče o zelené plochy mají významný vliv na ekosystémy a biodiverzitu.
Mezi laickou i odbornou veřejností je velmi známá například květnatá louka na pražském vodojemu Flora. Málo už se ale ví, že porosty složené z místních druhů a ekotypů rostlin jsou nejen krásné, ale i odolné vůči výkyvům klimatu a mají nižší produkci biomasy. Za jejich údržbu tak vodohospodáři v dlouhodobém horizontu zaplatí méně než u standardních travnatých porostů.
„Areál na Floře posloužil jako plocha pro testování té nejvhodnější metodiky údržby. Během posledních tří let byly zjišťovány ideální termíny a výšky seče, velikosti ploch pro mozaikovou seč atp. Výsledkem je postup, který bude aplikován v dalších areálech PVK s biodiverzitními trávníky,“ informuje Pavel Procházka, zodpovědný za projekt biodiverzity v PVK.
Dosud pražští vodohospodáři postupně zřídili květnaté louky na vodojemech Lhotka, Ovčín, Prosek, Modřany Sever II, na Zelené Lišce, Kvestorská a dalších. Celkem se starají o téměř 5 hektarů květnatých luk.
“Věřím, že jsme na správné cestě k dlouhodobé udržitelnosti. Ve spolupráci s ochránci přírody jsme našli způsob, jak ve vodárenských areálech podporovat přírodní rozmanitost, ekologicky udržovat zelené plochy a současně snížit náklady na údržbu areálů,“ zdůrazňuje Petr Mrkos, generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací.
Podporovat biodiverzitu se vodohospodářům vyplácí. Nižší náklady na údržbu areálu kompenzují vstupní náklady na přeměnu travnatých porostů, nákup robotických sekaček i doplňkovou výsadbu dřevin. Návratnost nákladů se pohybuje mezi 3 až 5 lety.
Jak je to možné? Standardní travnaté plochy ve vodárenských areálech totiž vyžadovaly pravidelnou strojní údržbu. Oproti tomu květnaté louky je třeba sekat jen 2 x ročně (dle aktuálních průměrných teplot a srážek) a náklady se tím významně sníží (navíc dojde k omezení hluku a vzniká méně zeleného odpadu).
Bez pesticidů a herbicidů
PVK se podobně jako další společnosti ze skupiny Veolia zavázaly, že přestanou na všech svých provozech používat v rámci údržby areálů pesticidy. Tento závazek už PVK plní. V dnešní době již 100 % provozů pesticidy nepoužívá.
Foto: Pixabay
Zdroj: PVK