Aktuálně:

Viceguvernér ČNB Hampl by intervence ukončil později než v polovině roku

20.03.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Viceguvernér ČNB Hampl by intervence ukončil později než v polovině roku

Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že je pro ukončení intervencí proti posilování koruny

v pozdějším termínu než v polovině letošního roku. Pozdější ukončení by bylo dle jeho názoru bezpečnější.
Členové bankovní rady ČNB však opakovaně uváděli, že jako pravděpodobný termín ukončení intervencí vidí polovinu roku 2017. ČNB již intervenovala v objemu více než 1,3 bilionu Kč. Pro Hospodářské noviny to zopakoval i Mojmír Hampl. „Je pravděpodobné, že to nastane kolem poloviny roku.“
Závazek (intervenční) by se dal opustit později
„Kdybyste se ptal jenom na můj osobní názor, na rozdíl od řady tržních hráčů si umím představit, že exit může nastat i o chvilku později,“ pokračoval. „Závazek by se dal opustit o něco později bez dopadu na cenovou stabilitu a hladký průběh exitu,“ doplnil. O termínu ukončení intervencí, které od listopadu roku 2013 brání posilování české koruny, bude rozhodovat bankovní rada České národní banky. Mojmír Hampl je jedním ze sedmi členů této rady.
V lednu 2017 největší objem intervencí ČNB
Počátkem února bankovní rada zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení intervencí centrální banky vidí polovinu roku 2017. Objem intervencí na začátku roku zesílil, v lednu byl dokonce nejvyšší od počátku intervencí. Podle názoru ekonomů je nárůst způsoben jak růstem inflace, tak očekáváním investorů, že Česká národní banka v dohledné době ukončí kurzový závazek a přestane s intervenováním.
Přesný termín ukončení intervencí nebude dopředu avizován
Hampl pak opět zdůraznil, že si neumí představit, že by mezi rozhodnutím o ukončení intervencí a jeho zveřejněním bylo nějaké prodlení: „Opuštění kurzového závazku je měnové rozhodnutí, které učiníme na jednom ze zasedání bankovní rady a které bude v okamžiku, kdy ho učiníme, oznámeno.“
ČNB již nakoupila zahraniční měnu za 1,3 bilionu Kč
Česká národní banka zahájila devizové intervence s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč za euro. Od začátku intervencí v listopadu 2013 do konce letošního ledna intervenovala v objemu zhruba 1,3 bilionu Kč. V lednu tohoto roku utratila za nákup eur asi 391 miliard korun.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.