Aktuálně:

Česko půjčí čtyřicet miliard Mezinárodnímu měnovému fondu

22.08.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Česko půjčí čtyřicet miliard Mezinárodnímu měnovému fondu

Česko poskytne Mezinárodnímu měnovému fondu půjčku ve výši jedné a půl miliardy eur (v přepočtu asi čtyřicet miliard korun).

Česká národní banka uvolní pro poskytnutí půjčky finance z devizových rezerv, přičemž ušlý zisk a vybrané náklady jí částečně budou kompenzovány Ministerstvem financí ze státního rozpočtu. Podle Ministerstva financí v současnosti na trhu neexistuje diverzifikovanější aktivum než půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu.
Česká republika poskytovala finanční půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) rovněž v minulých letech. Materiál k půjčce, který byl včera vládou schválen, byl kabinetem projednáván již v polovině ledna. Tehdy však bylo jednání přerušeno. Opětovně byl předložen návrh na začátku května, kdy byl zase stažen pro neúčast ministra financí na jednání vlády. Tehdy se navíc stále lišilo stanovisko ČNB a Ministerstva financí ohledně podmínek pro poskytnutí půjčky. Centrální banka trvala na zachování stejných podmínek jako u předcházející půjčky, Ministerstvo financí naopak požadovalo z důvodu změněné ekonomické situace zcela opustit kompenzační dohodu a k zajištění ponechat pouze státní záruku.
„Po podrobném projednání všech okolností a alternativ bylo nakonec v červenci 2017 dosaženo kompromisu mezi Ministerstvem financí a ČNB. Vzájemně byly odsouhlaseny podmínky přiměřené aktuální ekonomické situaci, za kterých je ČNB ochotna poskytnout bilaterální půjčku ze svých devizových rezerv,“ uvedlo Ministerstvo financí.
Česká republika je v rámci Evropské unie posledním osloveným věřitelem, který nepotvrdil záměr poskytnout novou půjčku. Celková půjčka odpovídá výši 182,2 miliardy eur (v přepočtu asi 4,8 bilionu korun). Minimální platnost smluv o půjčkách je do konce roku 2019, maximálně do konce roku 2020, se souhlasem věřitelů je totiž možné platnost smluv o jeden rok prodloužit. Finance věřitel poskytuje v jednotlivých tranších na základě požadavku MMF. Proti předcházejícím smlouvám o bilaterálních půjčkách se zavádějí pravidla pro aktivaci smluv. Každou aktivaci musí odsouhlasit věřitelé představující 85 procent celkového objemu uzavřených bilaterálních půjček.
Při posuzování rizikovosti angažovanosti je třeba podle Ministerstva financí brát v potaz fakt, že dlužníkem bude MMF, tedy jeden z nejbezpečnějších možných dlužníků. Diverzifikovanější aktivum, než je půjčka MMF, momentálně na trhu prakticky neexistuje. V předchozím období uvolnila česká centrální banka pro MMF dvě bilaterální půjčky za 2,53 miliardy eur. Od roku 2010, kdy bylo zahájeno čerpání, až do konce roku 2016 vyplatilo Ministerstvo financí na kompenzacích centrální bance celkem 120,6 milionu korun.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.