Růst minimální mzdy poškodí zejména zaměstnavatele

Naopak zaměstnavatelé, podle nichž se minimální mzda stala politickým tématem, prosazovali nižší tempo růstu. Zvýšení by mělo do státního rozpočtu přinést přes miliardu korun, přičemž zátěž ponesou v největší míře právě zaměstnavatelé. O jedenáctiprocentním navýšení, počínaje lednem příštího roku, rozhodla včera vláda.
Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) tak minimální mzda v příštím roce překročí 40,5 procenta průměrné mzdy. Odbory přitom prosazovaly navýšení až o 1 500 korun, naopak zaměstnavatelé se přikláněli k 800 korunám. Hospodářská komora vyzývala kabinet, aby pro příští rok již minimální mzdu nenavyšoval, a s výhradami přišly i některé resorty.
„Vláda schválila již čtvrté zvýšení minimální mzdy. Od 1. ledna 2018 se minimální mzda v ČR navýší o 1 200 korun na celkových 12 200 korun hrubého,“ uvedl Bohuslav Sobotka, podle kterého se tak nejnižší výdělek od voleb zvedne z původních 8 500 korun o 43,5 procenta. Už dříve uvedl, že jeho vláda chce výraznější růst tuzemských výdělků podpořit i zvyšováním minimální mzdy.
Podnikatele bude nárůst stát 3,1 miliardy korun
Minimální hodinová mzda se od ledna zvedne z 66 na 73,2 koruny. Zvýšení minimální mzdy o 1 200 korun by podle propočtů Ministerstva práce mělo v příštím roce stát podnikatele celkem 3,1 miliardy korun navíc a stát o 671 milionů více. Do státního rozpočtu by se na druhou stranu mělo vybrat o 1,28 miliardy korun více na odvodech ze sociálního a zdravotního pojištění.
Minimální mzda se v České republice naposledy zvyšovala v lednu letošního roku, a to o 1 100 korun na 11 000 korun. Koaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců se při svém nástupu zavázala, že minimální mzdu přiblíží ke 40 procentům průměrné mzdy. Podle Ministerstva práce růst o 1 200 korun tento záměr zohledňuje a řídí se i růstem ekonomiky. Sobotka uvedl, že by minimální mzda v příštím roce měla dosáhnout 40,5 procenta průměrné mzdy.
Podle zaměstnavatelů se minimální mzda v tuzemsku stala politickým tématem a jsou proti jejímu skokovému zvyšování. Žádají jasná pravidla pro růst, aby podniky mohly předem odhadnout náklady a být na ně připraveny. Podnikatelé rovněž upozorňují, že navýšení minimální mzdy o 11 procent neodpovídá růstu ostatních výdělků v zemi ani růstu české ekonomiky. Odbory, které žádaly výraznější přidání, naopak argumentují, že čistá minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. V minulém roce dosahoval nejnižší čistý výdělek 8 811 korun a hranice chudoby 10 691 korun.
V České republice pobírá minimální mzdu asi 132 tisíc zaměstnanců, což činí asi 3,6 procenta z celkového počtu zaměstnaných.