Aktuálně:

Čerpání evropských dotací o prázdninách klesá

21.08.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Čerpání evropských dotací o prázdninách klesá

Česká republika má smluvně zajištěno téměř dvě stě miliard korun evropských dotací.

Celkově může stát v rámci šestiletého programového období, které je nyní v polovině, čerpat téměř šest set miliard korun. Červenec byl však v rámci smluvního zajištění financí z EU zatím nejméně úspěšným měsícem, když se povedlo zajistit pouze šest a půl miliardy korun. V zatím nejúspěšnějším měsíci březnu šlo o více než čtyřiatřicet miliard korun.
Koncem července měla Česká republika smluvně zajištěno 33,6 procenta dotací z evropských fondů, které má k dispozici v rámci programového období 2014 až 2020.  Z celkově přidělených 593,1 miliardy korun tak má již ošetřeno 199,2 miliardy. Do konce tohoto roku chce Ministerstvo pro místní rozvoj, které je za evropské dotace zodpovědné, mít smluvně zajištěno alespoň 40 procent evropských peněz, tedy 237 miliard korun. Resort to uvedl na svých webových stránkách.
Během minulého měsíce přibylo do smluvně zajištěných financí 6,5 miliardy korun, což bylo v porovnání s jednotlivými měsíci letošního roku nejméně. V tomto ohledu byl letos zatím nejúspěšnější březen, kdy Česká republika smluvně zajistila 34,3 miliardy korun z EU. V letošním roce zatím tuzemsko vyčerpalo 112,6 miliardy korun, což je už nyní více, než se povedlo za celý loňský rok. Jak uvedla pro ČTK náměstkyně MMR Olga Letáčková, jedná se o peníze, které ještě příjemce nemusí fyzicky mít. Ale už má v ruce doklad, že je dostane.
V rámci konkrétních operačních programů je dosud v čerpání nejúspěšnější program Zaměstnanost, jemuž se zatím povedlo smluvně zajistit 65 procent z celkově 56 miliard korun, které na něj byly přiděleny. Naopak nejhorší je stav operačního programu Praha – pól růstu, v rámci kterého se zatím povedlo vyčerpat pouze 14,5 procenta. Program má přitom podpořit například výzkum, technologický rozvoj, inovace nebo boj proti chudobě.
Podle Olgy Letáčkové bude pro Českou republiku důležitý konec příštího roku, kdy Evropská komise bude hodnotit země a jejich programy podle toho, jakým způsobem dostávají svým závazkům vůči strategii Evropa 2020. V případě neuspokojivého hodnocení (neplnění) pak Česká republika může přijít o šest procent z částky přidělené na celé programové období, což představuje 37,6 miliardy korun z celkových 630 miliard korun. Zájemci o evropské dotace mohou žádat o 552,7 miliardy korun, na něž bylo vypsáno 545 výzev. Jedná se o 93 procent celkové částky.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.