e-news.cz - kurzy
Reklama

Schmarcz: Ideologie wellbeingu už dorazila i mezi mladé doktory. Důsledky mohou být strašlivé: dražší a méně kvalitní zdravotní služby

04.10.2023, Autor: Martin Schmarcz

345 votes, average: 1,86 out of 5345 votes, average: 1,86 out of 5345 votes, average: 1,86 out of 5345 votes, average: 1,86 out of 5345 votes, average: 1,86 out of 5
Schmarcz: Ideologie wellbeingu už dorazila i mezi mladé doktory. Důsledky mohou být strašlivé: dražší a méně kvalitní zdravotní služby

Mladým doktorům se nechce sloužit přesčasy. Vzbouřili se a vydírají tak ministerstvo. Nicméně rukojmí jsme my všichni. Dlouhé noční služby patří k této profesi všude na světě a žádná země není tak bohatá, aby si mohla dovolit řešit zajištění standardní péče z veřejného pojištění jinak.

Navíc my máme více lékařů na počet obyvatel než třeba Německo. Nejsme na tom tedy vůbec zle. Ti naši se však nyní nakazili módní ideologií, že “pohoda” je důležitější než práce. Důsledkem mohou být horší a dražší zdravotní služby.

Řekněme na úvod, že medicína je prestižní a náročná profese. Kdo je v ní dobrý, zaslouží si vysoce nadprůměrné ohodnocení. Pokud tedy před léty lékaři v rámci akce “Děkujeme odcházíme!” tlačili vládu ke zvýšení platů nemocničních doktorů, můžeme na to mít různé názory, leč musíme uznat legitimitu jejich požadavků. Neříkám, že se mi ten protest líbil, ale chápu jeho cíle i právo na něj. Zato současnému hnutí za osmihodinovou pracovní dobu nerozumím a odmítám ho z principu.

Mladí lékaři se zhlédli v progresivistické doktríně, jíž se říká work-life balance, neboli “rovnováha mezi prací a osobním životem”. V zásadě jde o konflikt s kapitalismem, jehož základním postulátem je víra, že práce neslouží primárně k obživě, ale k uctění Boha. A i když Češi jsou už dávno z velké většiny nevěřící, přeci jen tato století pěstovaná a vštěpovaná úcta k práci z lidských myslí nezmizela. Ostatně dokonce i komunisté, takto agresivní ateisté, “náboženství práce” slavili, i když tedy již pouze formálně…

Za “socíku” se skoro nikdo nepředřel, rozhodně ne dobrovolně. Ale když se k nám v 90. letech vrátila svoboda, rychle se obnovil i pracovní étos. Kdo chtěl vyniknout a něco znamenat, věděl, že nemůže počítat s tím, že bude pracovat jen osm hodin denně. Ať šlo o podnikatele, nebo zaměstnance. Vydrželo nám to tři dekády. Než se začala prosazovat woke ideologie, která kromě genderového šílenství, klima hysterie či prosazování politiky sexuálních identit přinesla i axiom, že tvrdá práce je zlo.

Souhrnně se tyto novinky nazývají “kulturní války”. Což je příhodné, protože i když se týkají různých fenoménů a oblastí života, spojuje je útok na západní kulturu. V tomto případě na jeden z jejích pilířů, jímž je víra, že pouze osobní úsilí a nasazení vede k úspěchu a patřičnému ocenění. Progresivisté si oproti tomu zřejmě myslí, že benefity padají z nebe. Popřípadě se získají prostě tím, že “zdaníte bohaté” (tax rich). Zjevně ignorují omezení daná realitou. Ani požadavky ohledně služeb nerespektují zákony zachování hmoty a energie.

Ta trojčlenka je jednoduchá. Máte určitý počet personálu (a jak řečeno, u nás není nízký) a počet hodin péče o pacienty, jež je třeba odpracovat. Část v režimu permanentní péče, část během nočních služeb, kdy drtivou část doby neděláte nic, ale prostě musíte být na pracovišti, ne doma, či v baru. Všude na světě přitom tyto přesčasy vykonávají primárně mladí. Jednak proto, že nemají rodiny, jednak proto, že před patřičnými atestacemi a získáním zkušenost nemá jejich denní práce pro nemocnici tak vysokou cenu.

Do výpočtu tedy vstupuje kritérium věku. Což má logiku, protože starší a erudovanější lékaři vydělávají zdravotním zařízením více přes den, mladí to dohánějí v noci a místo speciálních znalostí a dovedností investují svůj čas (pak postoupí na vyšší příčku a na jejich místa nastoupí noví). Když se vše rozpočítá, vychází to na více než osm set přesčasových hodin ročně, tedy přibližně sedmdesát měsíčně. Dosud na tom nikdo neviděl nic principiálně divného, dokonce ani odboráři z “Děkujeme, odcházíme!”

Najednou jde o strašný problém. Záminkou ke vzpouře se stalo přijetí novely zákoníku práce, jež umožňuje u zdravotníků dvojnásobný počet přesčasů ve srovnání s ostatními profesemi. Přičemž ale dosud lékaři dobrovolně sloužili ony zvýšené počty hodin, i když šlo o porušení zákoníku práce. Co se stane, když najednou tento objem pracovní síly zmizí? Dle zákona zachování se zhorší péče o pacienty. Nebo bude třeba vydat obrovské peníze na najmutí externistů, kteří jsou na hodinu dražší, protože nemají žádný základní plat.

Ano, jiné možnosti nejsou. Bez dostatečného počtu služeb se sníží kvalita zdravotnictví. Nebo se musejí dodat do systému další peníze. A budou vyhozené oknem. Nepůjdou totiž ani na přilepšení lékařům, ani na lepší péči. Zaplatí se jimi wellbeing. Česky flákání. Argument, že se mají zvýšit základní platy mladých lékařů, je v této souvislosti neplatný. Tím se nic neřeší, pořád zde zůstanou jejich neodpracované přesčasy. Dalo by se pochopit, kdyby chtěli za “služby navíc” přidat. Oni je však nechtějí vykonávat vůbec.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek nátlaku ustoupil a slíbil zákoník práce opět změnit a zrušit navýšení přesčasových hodin. Což znamená, že buď bude o nemocné hůře postaráno, nebo se připravme na další zvýšení výdajů, protože za ty služby se zaplatí někomu jinému a daleko více. Někde jde až o tři tisíce za hodinu, což je trojnásobek běžné taxy, takže patnáctihodinová směna vyjde daňové poplatníky na 45 tisíc korun. Člověk by čekal, že mladí lékaři si prostě za práci nad limit 400 hodin řeknou o přídavek. Ale oni ne…

Přitom všichni by byli spokojeni. Doktoři by měli více peněz a pacienti zajištěnou vysokou kvalitu zdravotnictví. Jenomže to bychom se stále museli pohybovat v logice kapitalistického systému, v němž se každý snaží, aby dosáhl maximálního ocenění své práce. A ne aby se jí vyhnul. Důsledky této “vzpoury nemakačenků” mohou být strašlivé. Zhorší se dostupnost péče. K tomu nás bude stát víc. A vytvoří se nezdravý precedens, jenž mohou následovat další “pohodáři”. 

Zlatý étos 90. let!

Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to

Foto: Pixabay

Autor: Martin Schmarcz


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Před 30 lety výplata stačila: Dnes je nájem luxusem

04.08.2025, Autor: Marek Hájek

Před třemi desetiletími jste za průměrnou výplatu zvládli uživit rodinu, zaplatit bydlení a ještě si něco odložit. Dnes se mnozí Češi potýkají s tím, že ani na základní potřeby, jako je nájem, jejich příjem nestačí. Co se změnilo?

Tesla pod palbou: Je Autopilot hrozbou, nebo budoucností?

04.08.2025, Autor: Marek Hájek

V srpnu otřásl světem technologií verdikt floridského soudu, který shledal Teslu částečně vinnou za smrtelnou nehodu z roku 2019, při níž sehrál klíčovou roli systém Autopilot. Je to první takové rozhodnutí, které může změnit pravidla hry pro autonomní řízení. Co to znamená pro budoucnost Tesly a bezpečnost na silnicích?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
Reklama

Brexit versus Trumpova cla: Zvítězila Británie nad EU?

04.08.2025, Autor: Josef Neštický

Když Donald Trump v červenci uzavřel obchodní dohodu s EU, zastánci brexitu jásali. Británie si vyjednala nižší clo na americkém trhu než Evropská unie – 10 % oproti 15 %. Je to ale skutečně důvod k oslavám?

Dům a k němu občanství

03.08.2025, Autor: Vojtěch Benda

Během období dovolených u moře může někoho napadnout, jaké by to asi bylo pořídit si zde vlastní bydlení a jezdit k moři ještě častěji, možná se sem dokonce přestěhovat natrvalo. Pokud byste si pro toto své vysněné bydlení vybrali Karibik, mohli byste rovnou získat také občanství.

Umělá inteligence místo konzultantů: Blíží se éra jednočlenných miliardových firem?

03.08.2025, Autor: Josef Neštický

Umělá inteligence (AI) mění pravidla hry v byznysu. V Německu, kde podle červnové studie KPMG považuje 91 % firem generativní AI za klíčovou pro svůj růst, se šíří spekulace o strategických firmách, které nahrazují konzultanty autonomními systémy. Je možné, že se blížíme k době, kdy jediný člověk s podporou AI vytvoří miliardovou společnost?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
Reklama

Proč Číňané utíkají před americkými cly ke zlatu?

02.08.2025, Autor: Josef Neštický

Když americká cla na čínské zboží v dubnu 2025 dosáhla rekordních 145 %, Čína zareagovala nejen obchodními protiopatřeními, ale i masivními nákupy zlata. Čínská lidová banka i soukromí investoři hledají v drahém kovu bezpečné útočiště před ekonomickou nejistotou. Jaký je dopad této strategie?

Schmarcz: Tak nám zlý Trump napálil likvidační cla! Opravdu? Ještě více než americký prezident si Evropská unie škodí sama

01.08.2025, Autor: Martin Schmarcz

Hotovo! Předsedkyně Evropské komise se vrátila z jednání s prezidentem Spojených států s tím, že nám napaří cla v obecné výši 15 procent. Je to moc? Znamená to prohru? Domluvila to EU špatně? Jistě, jde o nepříjemné zvýšení, více než devítinásobné oproti průměru před Donaldem Trumpem. Ano, nevyhráli jsme.

Hotovost na ústupu: Může nás banka jednou odříznout od peněz?

31.07.2025, Autor: Marek Hájek

Česká republika se v roce 2025 rychle posouvá k bezhotovostní společnosti – 3 miliardy elektronických transakcí ročně mluví jasně. Ale co když se digitální systémy zhroutí? Jsme připraveni na scénář, kdy nás banka může doslova „vypnout“?

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama

Sedm miliard na obranu: Tanky jako klíč k závazkům NATO?

31.07.2025, Autor: Josef Neštický

Česká republika stojí před výzvou, jak naplnit své závazky vůči NATO a zároveň efektivně modernizovat armádu. Ministerstvo obrany hledá 7 miliard korun, aby pokrylo rozpočtovou mezeru, a sází na nákup tanků Leopard 2. Je to však správná cesta, nebo jen další drahý krok v nejisté době?

Orbánovo veto: Hrozba pro rozpočet EU, nebo politický boj?

30.07.2025, Autor: Josef Neštický

Maďarský premiér Viktor Orbán opět rozvířil evropské politické vody. Na konci července pohrozil, že zablokuje schválení nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie na období 2028–2034, pokud Brusel neuvolní zmrazené finanční prostředky pro Maďarsko. Je to jen další politická hra, nebo skutečná hrozba pro budoucnost unijního financování?

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama